Dokonce je jedna hodina

17. července 2018 v 18:00 | Mini
Bylo nás pět a teď už jsme pouze dva. Tenkrát jsme nevěděli co máme dělat. Stáli jsme u míchačky a každej něco říkal. "To jo." Vzal jsem kladivo a prásknul do toho. Tenkrát se nestalo ještě nic. Kluci už dělají sami na sebe a já jsem zůstal u firmy. Šéfa si vážím. Už mu nedávám takový kameňáky jako dřív. Bylo to jenom ze srandy a té jsme si užili opravdu hodně. Teď je potřeba makat! Už vím jak se to dělá. Jenom šéf. Zůstal takový jako dřív. Měli jsme za úkol postavit firmu znovu na nohy a on se mě zeptal. "Zvládneš to?" "Ano." Už jsem mu neříkal vůbec nic, protože přijela další míchačka. Jestli se něco posere, tak to ztvrdne. A s tím je víc práce než zábavy. To jsem si uvědomil. Zkontroloval jsem proto snad všechno. Tohle bude dobrý, tohle se mi nelíbí a pak přijela další. Musím máknout. Pustil jsem proto čerpadlo naplno. Chvilku to hučelo a za chvilku byla míchačka prázdná. "Další!" Netrvalo dlouho a měli jsme přestávku. "Dneska stačilo." říká šéf. "Musí to ztvrdnout." To víte beton je beton a ten potřebuje taky svůj čas. Šel jsem si odpočinout. Nikdo mě nerušil a tak jsem alespoň zapnul rádio. Zrovna hlásili co se stalo. Říkají o tom domě co se zřítil. To byli asi ňácí amatéři, anebo nenechali beton pořádně ztvrdnout. Něco jinýho je když se to posere. To potom musíme všichni nést vinu. Není to snadné. Radši bych dělal srandu. Harry si toho asi všimnul, ale nic mě neřekl. Nechcete náhodou postavit domek?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama