Červenec 2018

Počasí

26. července 2018 v 6:02 | Mini
.

A už nás je zase pět

17. července 2018 v 19:00 | Mini
Kluci plní elánu spoléhají na štěstí a dělají si ze mě srandu. "To ty jsi tenkrát postavil ten dům že jo?" Co jsem jim měl na to říct. "Kluci! Pořádně si všechno zkontrolujte než začnete něco dělat." Sranda byla, že nevěděli jak na to. Chvíli jsem počkal a pak začal radit. Bylo to jednoduchý, protože jsem si vzpomněl, že jsem tenkrát do toho dal ránu kladivem. Tentokrát to nikoho nenapadlo. "Já nevím co z vás bude! Už to máte zkontrolovaný?" Blížil se první mix. Tak na vlastní nebezpečí! "Pokračujte." To jsem jim řekl a oni se dali do práce. Měl jsem z toho radost. Hlavně že je to baví. Učili se rychle, tak třeba do toho někdo řízne. Vlastně jsem si to tolik přál! Ale oni nic. Dělali, že to neví, ale ten příběh určitě museli slyšet. Jenom jedno jsem netušil. Že to nikdo neví. Odešel jsem kousek dál a sleduji co se bude dít. "Jdu si pro svačinu." "Běž." Taky jsem dostal hlad a tak zašel do kantýny na polívku. Tihle kluci nepotřebují nic vysvětlovat na tohle jsem přišel. Hlavně aby se nic nestalo. Kolik jim může být? Odhadoval jsem jejich věk. Měli teprve po škole. Snad jim to vydrží. To bych si vlastně hodně přál. Není možné aby se to učil každou chvilku někdo jinej. Zvlášť ne tady. Teprve potom budu šťastnej. Volám na firmu. "Koho jste mi to poslali? Umí jenom nadávat." "To si nevybereš, ale ty už je zkrotíš! Ty víš jak na to."
"Pro to tady ale nejsem. Vzal jsem za to zodpovědnost!"
"Tak my ti tam pošleme další."
Ti byli ještě horší, protože se jim nechtělo dělat. Radši bych byl sám, ale tohle se vám určitě líbit nebude. Co teda můžu udělat? Nechal jsem si jednoho zavolat. "Musíš do toho prásknout kladivem!" Chvíli poslouchal a pak se ptal "Proč?" Polilo mě horko. "Vypadne ježek z drátů, který to ucpal a ty ho doneseš sem." Za chvíli se vrátil. "Jede mix." "Máte všechno zkontrolovaný?" "Ano." Tak jsem tomu věřil. "Dobrá můžete začít a pamatuj si kladivem!" Neříkal už nic. Otočil se a šel mezi ostatní. Jak tohle budu vysvětlovat? To mi není známo. Nehledal jsem však žádné řešení a volal rovnou na firmu. "Můžete vozit." Až teď se mi ulevilo. Já jsem do toho tenkrát taky praštil a Kamil říkal "To bylo o fous!" Chvilku jsem počkal co dovezou a pak šel na polívku. Je tam totiž tak dobrá, že bych se jí mohl ujest. Kluci si asi všimli, že tady nejsem. Ten beton musíš pořádně promíchat. Ještě vodu. Tak tak jsem to tenkrát dělal taky. Už si vzpomínám. Nebylo tam nakonec moc vody? Nebyl ten beton řídký? Těžko říct. "Tohle tak nedělej. Nemůžeš do betonu dávat vodu!" "Proč?" "Jste snad malí klucí. Vždyť to neztvrdne a když jo nebude pevnej!" Jenomže to bylo hustý jak jsem zjistil "Vodu."

Dokonce je jedna hodina

17. července 2018 v 18:00 | Mini
Bylo nás pět a teď už jsme pouze dva. Tenkrát jsme nevěděli co máme dělat. Stáli jsme u míchačky a každej něco říkal. "To jo." Vzal jsem kladivo a prásknul do toho. Tenkrát se nestalo ještě nic. Kluci už dělají sami na sebe a já jsem zůstal u firmy. Šéfa si vážím. Už mu nedávám takový kameňáky jako dřív. Bylo to jenom ze srandy a té jsme si užili opravdu hodně. Teď je potřeba makat! Už vím jak se to dělá. Jenom šéf. Zůstal takový jako dřív. Měli jsme za úkol postavit firmu znovu na nohy a on se mě zeptal. "Zvládneš to?" "Ano." Už jsem mu neříkal vůbec nic, protože přijela další míchačka. Jestli se něco posere, tak to ztvrdne. A s tím je víc práce než zábavy. To jsem si uvědomil. Zkontroloval jsem proto snad všechno. Tohle bude dobrý, tohle se mi nelíbí a pak přijela další. Musím máknout. Pustil jsem proto čerpadlo naplno. Chvilku to hučelo a za chvilku byla míchačka prázdná. "Další!" Netrvalo dlouho a měli jsme přestávku. "Dneska stačilo." říká šéf. "Musí to ztvrdnout." To víte beton je beton a ten potřebuje taky svůj čas. Šel jsem si odpočinout. Nikdo mě nerušil a tak jsem alespoň zapnul rádio. Zrovna hlásili co se stalo. Říkají o tom domě co se zřítil. To byli asi ňácí amatéři, anebo nenechali beton pořádně ztvrdnout. Něco jinýho je když se to posere. To potom musíme všichni nést vinu. Není to snadné. Radši bych dělal srandu. Harry si toho asi všimnul, ale nic mě neřekl. Nechcete náhodou postavit domek?

Oslava narozenin

17. července 2018 v 17:00 | Mini
Nepochválila mě. Ani si nevzpomněla. Že by zapomněla? Nebo tam někoho měla? Alespoň ta pojišťovna. Napsali mi dopis k narozeninám. Billa mi dala dárkový kupón a v Mantfildu se asi taky něco děje. To je asi tak celý. Je to potřeba strávit. Čekal jsem toho daleko víc. To víte. Narozeniny nejsou každej den a to asi bude tak celý.
Oslavili jsme alespoň nový rok. To se podařilo. Ještě teď se mi hlava točí! Normálně. Někdo to tak má už dlouhá léta a nestěžuje si. To jsem si uvědomil a proto jdu popřát všem, co se právě narodili. Není nás hodně. Ve znamení raka se moc dětí nerodí. To spíš čekejte vodnáře, nebo pannu.

17. července 1973

17. července 2018 v 6:52 | Mini
.

Nezapomeň, že se vrací!

15. července 2018 v 6:11 | Mini
"Tak vítej doma.Jaký to bylo?" Výborný! Doporučuji všem.

Věrka zatím utratila všechny peníze

15. července 2018 v 5:50 | Mini
Koupila mi psací stroj. Taková je Věrka. U Věry bylo dlouho ticho. Snad se něco nestalo? Půjdu se podívat. Nikdo tam není, ale ona by měla být doma.

U nás se naučíš, že nejde nic dělat

15. července 2018 v 5:26 | Mini
Jak se to dělá? Musíš počkat. Tady se teprve hledají chyby a to není žádná sranda. Vymysli si třeba a pak o tom kdo bude dál. Lež má krátké nohy! A co to je teda ten příběh ze života? Rozhodnul jsem se, že budu psát. "Hlavně to všude vyprávěj!"

Tři řeky a 9 skal

14. července 2018 v 13:27 | Mini
Procházel jsem tou krajinou a uvědomil jsem si jak jsem malý. Nemůžu po vás chtít aby jste tam byli, ale když už tam budete, tak si prosím vás vzpomeňte ano, tam co cesta končí a začíná les. Tak tam začíná Svratka. Řeka, která mi dala život a na soutoku Svratky a Svitavy leží město. Dál už budu pokračovat po svých. Koneckonců asi jsem nejdál. Nebylo to však snadné a proto by jste si měli uvědomit ještě pár slov. Řeka se vlévá do moře někde tam, kde je proud nejmenší tak pluje parník. Nebudu vám říkat co dělám na parníku, protože já jsem tam ještě nebyl a to si nemusíte nechat ujít. Nejdřív tam bude asi pořádná bouře,ale pak se počasí umoudří a můžeme vyplout. Na druhé straně čeká brácha co staví mosty. Tento bude poslední. Skáču do vody a doufám že to tak bude. Nemůžu už na nic čekat. Topím se. Připlouvá loď a tahají mě ven. "Co tam děláš?" Doufám.
Řeknu vám v noci je tam chladno. Kdo se vydá po mých stopách měl by to vědět. Je potřeba si vzít stan a deku, anebo alespoň celtu a kdo má rád teplo určitě se spálí. Teplota klesá i pod devět stupňů a to je už co říct. Voda tam bývá studená. Takže nedoporučuji žádné koupání a to je prosím léto 2000, takže byste měli počkat až bude líp. A jak se to vlastně pozná? Za naším domem, za tím stromem je rybník a v něm bydlí rákosníček. Když vyleze ven bude teplo. Rákosníčka zná asi už každej. Já mu říkám brácho. "Prosím? Nerozumím." Jenomže do jejich řeči to nejde přeložit. Takže si dávejte radši bacha. Rákosníček je podvodníček. Říká to každej kdo si koupil boty.
Mele mě zima. Není mi prima. Znovu po letech ležím v tom kempu, ale už tady nikdo není. Nikdo, koho bych poznal. Co jsem nestuhnul už asi nikdy nestihnu. Ty roky čekání, že se něco stane mě dostane. Vlastně to tak mělo být. Vrah se přece vrací na místo činu a já tady na něho budu čekat.
18 let. Těch dlouhých 18 let. Co jsem vlastně dělal? Vymýšlel jsem plán návratu. Určitě příjde a já budu připravený. "Nazdár! Co tady děláš šašku?" Ozvalo se mi za zády. "Nazdár. Čekám na tebe šašku. Jdeme dělat cirkus?" Ti dva se už dlouho neviděli. "Jako za mlada." Dodal jsem a vytáhnul kytaru. "To beru." A začli jsme hrát. Za chvíli to už bude koncert a pak? Pak se uvidí. Měl jsem však namále a on to asi pochopil a přidal. "Co se dělo těch 18 let co jsem tady nebyl?" A teď jsem si všimnul, že to budou jeho děti. Počítám do pěti. Chtějí abychom hráli. Nasadil jsem si teda červenej nos. Mě to vůbec nepřipadalo vtipný. "Děcka jedeme do německa." Tohle asi nevyjde, ale oni se smáli. Takže se nic nezměnilo. "Strejdo?" "Ano Vašíku?" "Zahrej ještě." A tak jsem dělal klauna a oni mě tak brali. Není se čemu divit. Po tom všem co se stalo. Dlouho jsem tady ale nebyl. Přišli mě naštěstí vystřídat. Že prý se na to nedá dívat.
Byl jsem vyřízený, ale ozval se potlesk. "Chcou abys přidal."
Jenže co?
"Já tě vidím ty kluku jeden ušatá!"
Dodnes to dávám k dobru a říkám to všem dětem.

Čekání na Zdenu

9. července 2018 v 5:42 | Mini
Zdenička už zjistila, že tohle je pro zábavu a co mě opravdu živí. Zašla za policajtem aby mu řekla "Ten kluk není normální!" Abych to uvedl na pravou míru. Kdo chce psát musí být tak trochu blázen. Teď ta dlouhá řada. Nekonečný a to bych ještě věděl, kde je konec? Prosímvás zapomeňte na konec, tady je potřeba něco dělat. Proto jsem zajel za Zdeničkou.

Mám na to přece školu

9. července 2018 v 5:36 | Mini
.

Už vím, že to co povím nebude

9. července 2018 v 5:34 | Mini
Logicky

Palermo

9. července 2018 v 5:32 | Mini
Nepotřebuji slyšet, že se tam zase bojuje. Mafie strýčku. Tam bych nechtěl být! "Jenomže ty tam milej synku patříš! A budeš poslouchat." Tak jsem se dozvěděl, že to bude až se ožením. Dokonce pro mě mají nevěstu.

Nevěřím, že by to tak mohlo být

9. července 2018 v 5:15 | Mini
Čtu si horoskop a šílím co mi předpovídají hvězdy. "To by museli být šílený! Že?" Žeprej má dávat bacha na druhou příležitost. Neumím si však představit co tím myslí. Můj názor je, že to napsal ňákej magor. To bych uměl taky, ale bude to tak? Na druhou příležitost přece musím být připravený! Tady se nemůže dávat bacha. Jenomže tohle nechce ani slyšet. Natož aby a teď jsem to pochopil. To je umění! "Jak daleko je to do Palerma?"

Budeme objevovat nové možnosti

8. července 2018 v 18:00 | Mini
.

Životní cíl

8. července 2018 v 16:08 | Mini
Dožít se neděle. A pak se teprve uvidí co jsem to vlastně chtěl. Rozumějte tomu, že život je celý týden a že v neděli umřu. Zatím je pátek a já budu mít svátek do neděle mě nikdo neuvidí.

Zas je tu ten zbytečnej den

8. července 2018 v 16:04 | Mini
.

Existuje spousta slov, co nechci napsat

8. července 2018 v 11:47 | Mini
.

Don Pedro volá do Ameriky

8. července 2018 v 7:30 | Mini
"Haló! Máte tam melouny? Tady jich je, že bychom vám mohli poslat." To je dobře vědět kde jsou. "A kdy je budete potřebovat?" Takový meloun je nejlepší v létě, když zraje a je taky dobrý jako zdroj vitamínů.

Ještě mě napadlo, že ty vrata nebudu zamykat

8. července 2018 v 7:25 | Mini
Protože obyčejně ztratím klíče a nenajdu, ale tohle je přece Pedro!