Prosinec 2017

Pořádek mívají

31. prosince 2017 v 15:00 | Mini
My umyvájem posudu.

O Ó O

31. prosince 2017 v 11:12 | Mini
!

O O

31. prosince 2017 v 11:11 | Mini
!

O

31. prosince 2017 v 11:01 | Mini
Ó jako udělej oběd. je jedenáct.

Měsíc jsem studoval Měsíc. Měsíce nic neříkají a teď se s nima roztrhl pytel

31. prosince 2017 v 10:59 | Mini
"No ty jsi toho donesl." Říká mě a já mu říkám "Víc tam toho nebylo."

Když pojedete trasu Mikulov Český Budějovice

30. prosince 2017 v 6:44 | Mini
Určitě uvidíte kostel

To sou schody do hospody

30. prosince 2017 v 6:42 | Mini
Jedu vám takhle stezkou a vidím schody. Kam vedou? Ptám se. Do nebe? Kdo se chce podívat. Může. To bylo v Kuchařovicích u Znojma, anebo se mýlím. Daleko to nebude. Ne. To bylo, počkej Pepo já si vzpomenu. Pepa však nečekal. Vypadni ven na vzduch ožralo. Normální hospodský by nalel další sklénku, ale Pepa ne. Dobře to tady zná. Vždyť je taky nejlepší a co chlapi? Jenom se zasmáli a pokračovali v debatě. Tak tohle vás čeká, jenom jsem sklopil oči a šel. Venku byl Ruda a kouřil. "Rudo máš jednu?" "Jó. Počkej dám ti." Zapálil jsem si, vykouřil cigaretu, protože v hospodě se nesmí a zeptal se Rudy "Co budeme dělat?"

Čum

30. prosince 2017 v 5:16 | Mini
Včera jsme byli v Č. Budějovicích na punču. Na náměstí mají ledové kluziště, ale o tom nechci psát. Spíš koho jsem tam neviděl! Jiřinu a její doprovod. Stál jsem u stánku, popíjel punč a poslouchal holky. Už se o tom bavili. "Bacha de Jiřina." Nevěnoval jsem tomu pozornost. Pomalu jsem popíjel horký punč a vychutnával každý doušek. Taky byl pěkně drahý! Byl jsem rád, že jsem na světě. Koukám a kdo to je? Támhle jsou! "Už jdou."
"Máš pravdu krasavice, už jdou. Co taky jinýho jsi čekala?" Neřekla mi nic. "Kráva alespoň zabučí!" To jsem rád. Asi je hluchá! Asi se jim nelíbím. To ale už jdou naši. Obešli kluziště a že jdeme domů. Tak jsme šli domů. Celou cestu mlčím, až kluci budou velcí, tohle je hotový. "Zajímá vás prkno?" Mě teda jo, ale nic neřekli. Přece nejsou hluší! Když nevíš, tak se zkus zeptat a když ti nic neřeknou? Nevadí. Nikdy nebylo tak zle. Ale to už jedeme domů. Krajina jako z pohádky o Mrazíkovi. Jenom ten Mrazík tady chybí a jeho ozdoba? No přece bílé stromy!
Tak přece dá. Viděl jsem jiřinu, potom přišli naši a teď? Ta jinovatka! Za tím musí něco být! Ano. Snažím se to pochopit. Vždyť jsem mechanik.

Je čas zabalit kufr

28. prosince 2017 v 6:39 | Mini
Co mě tam čeká? Kufr mám, teď co do něho dám. Připravím si seznam. Několik knížek, svačinu a počítač. Pojedu se toulat po čechách. Nesmím zapomenout lístek na vlak. Ten ještě nemám. Zatím to tak vypadá, že nepojedu nikam.
Jenomže teď přišel brácha s nápadem. "Pojedeme autem. Všichni na dva dny." Tak to snad abych zařídil hotel. Hotel Gomel ať to stojí majlant! "Blbost pojedeme na Šumavu ke známým!" Tak to jsem rád a kde budeme spát?
Říká u známých. Má tam rodinu. Žeprý nepotřebuji nic víc, než pero a papír a on se v tom vyzná! Nepojedu v obleku!

Ježek v kleci

27. prosince 2017 v 7:15 | Mini
!

Operace s nekonečnem

27. prosince 2017 v 5:59 | Mini
Nekonečno mínus jedna je nekonečno

Teorie nekonečna

26. prosince 2017 v 7:56 | Mini
Existuje-li nekonečno, tak není nekonečno mínus jedna

Matematika

26. prosince 2017 v 7:53 | Mini
!

Doktor řekl hotovo kost je venku

26. prosince 2017 v 6:48 | Mini
Poděkoval jsem mu a popřál mu veselé vánoce

Nemuselo se to stát

26. prosince 2017 v 4:48 | Mini
Děkuji všem doktorům, všem sestrám a jinému personálu, že mě zachránili. Do nového roku jim přeji zároveň málo práce aby byli nemocnice prázdné, aby nemuseli sloužit a když tak jen nutné případy. Zrovna včera jsme tady měli pána a tomu zaskočila kost. A proto říkám všem "Dávejte si při jídle pozor. Hlavně teď když jsou svátky aby byli šťastné a veselé!"

Byli jsme v Brně na pohotovosti

25. prosince 2017 v 6:05 | Mini
Protože mi zaskočila kost v krku. Doktor kostičku vytáhl ven a říká. "Měl jste štěstí." "Doktore? Můžu se zeptat? Co to je? ORL?"
"Oto rhino laringoskopie."
Sestra mě poslala na rentgen a zatím připravila doktorovi všechny ty nástroje aby mi mohl vytáhnout kost. Neměl jsem strach. Doktor mi říkal co dělá. Znal jsem to. Není to poprvé už loni jsem byl s kostí u doktora. Řekl mi všechno. Já vám teda povím. Jsem rád že to dělá! Chvíli jsem se dusil. Byla hluboko. Nešlo to a doktor měl plné ruce práce. To obdivuji. Už jsem chtěl říct, že to nejde, ale kostičku mi vytáhnul. "Děkuji moc a pěkné svátky!" Ještě slyším jak se domlouvají se sestrou kdo bude mít službu.

Slyšte slyšte

24. prosince 2017 v 5:54 | Mini
Narodil se kristus pán veselme se

Kamílek a Vochomůrka

23. prosince 2017 v 6:11 | Mini
Podíváme se co se děje v pařezové chaloupce. Žeprý Křemílek je nemocný! Ta chaloupka je opravdu pařezová to nemusíte mít strach, ale co Křemílek? Chodí kolem Chaloupky, z nosu mu kape. "Křemílku pojď se schovat. Je zima." "Já vím, já to musím udělat, abychom si mohli zatopit." Křemílek přece ví víc. "Jak to chceš udělat Vochomůrko?" "Půjdu ti pomoc."
Jak jsem to poznal? Kamílek potřebuje pomoc."Křemílku, dřevo je v kůlně už od léta." Děti zaspíváme si? "Našli jsme se jednou v lese. Chaloupka se celá třese."
Tak teda ukaš co znáš.
Veselé vánoce. Já myslel že to mám už za sebou.

Vzhůru dolů!

23. prosince 2017 v 5:04 | Mini
Dříve než nás někdo předběhne. A když už tam budeme, tak tam něco ukradneme. "Uděláme fotku." "Ne. To by bylo moc nápadný!" "Víš ty vůbec kolik lidí by to zahřálo?" "Mě stačí Renata." "Cvoku! Seš nula!" Ale nakonec jsem to stejně vyfotil. Renata mi psala vyfoť dům. Málem jsem na to zapoměl. Četl jsem si starý zprávy, hot list a v jedné to bylo. Asi to ví, ale ví to jistě?
O čem si můžou spolu tak dlouho vyprávět blázne? Chvíli hledal co to je. "To je přece porucha nálady!" ale jsem rád že jsi tady. Říká mi Marcel a chce abych tady zůstal. "To už asi nepude. Dostal jsem takový nápad co se dá udělat." Poradím se s Marcelou. Nebo rovnou zajdu na záchod. Taková zácpa! Cvíli to vypadalo na pěkný průjem, tak se zeptám doktora. !Může to být od antibiotik? Nebo piju kávu a kouřím, když už tak. "Některá antibiotika a k nim patří Augmentin můžou způsobit průjem. Vedlejší účinek" dodává

O kohoutovi a slepičce

22. prosince 2017 v 6:48 | Mini
Kohout byl Milan a slepička Renata a měli se moc rádi. A když se brali dostali dar nedar. Stříbrné vajíčko, ale uvnitř nic nebylo. Taky jsme jim upekli dort. Všem chutnal a oni odjeli. Byli to vlastně dvě misky v alobalu a puzzle ze svatebních fotek. Nebo alespoň takový byl plán.