Červen 2017

Podívejte se co jsem dělal loni

30. června 2017 v 14:39 | Mini
Strach z neznámého? Ano, ale musím především vydržet.

Akrobat byl nemehlo?

30. června 2017 v 11:43 | Mini
Ne můžete se divit, ale on to dal. Proto šel do cirkusu mezi akrobaty. Určitě vám to něco připomíná! Nemůžu vám říct co, ale určitě ano. Už kdysy je to spousta let kdy začal lozit po laně. Někdo by řekl blázen, ale on je nejlepší. Nejlepší z nejlepších! Tak se taky stalo. Zestárnul a založil školu pro akrobaty na laně.
Tady by můj příběh mohl skončit, ale já se tam přihlásil a udělal první salto. Chytil mě pevně za ruce a já udělal druhý! "Ty seš dobrej! Tebe je tu škoda!" Ale já nic jinýho neumím! Dlouho ještě trvalo než mě vzali. Vlastně mi nevěříte. Děláte dobře. Však se příjďte podívat a vemte sebou i manželky!
My tady máme zatím akrobaty samouky, kteří toho hodně umí, ale nic nechcou předvést. Rád se podívám! Ukaž! Samozřejmě že má strach, ale vyzkoušel to. "Ty seš dobrej! Tebe je tu škoda." Řekl učitel. "Umí to taky! Dejte si pozor!" Když odešel bylo dost času na cvičení. "Další trik je trošku složitější!" Říká učitel. "Vůbec se toho nebojte." To ještě neříkal, tak já jsem se teda nebál! Samozřejmě. Spadnul jsem. "Nemehlo! Dávej pozor!" Tohle mi zbylo. Teď už to nedělám a jsem rád, že nemusím. Tohle by si měli pamatovat všichni! Je potřeba odejít včas. Neplatí to prosím všude. Na to si dejte pozor! Takový mistr může říct co se mu nelíbí a žáci by měli poslouchat. "Dělej to tak. Ty to umíš!" Poslední salto. Při něm jsem si zlomil klíční kost. Mistr říká. "To nic není! To se zahojí!" Ale už nepříjdu. Budu mít víc času. Tak říkal tebe je tu škoda a měl pravdu. Zkušenost pro všechny. Dělejte jenom to co opravdu umíte! Nebyl jsem dobrý akrobat teď to vím. Byl jsem jeden z mnoha a umění chce oběti. Veliké oběti! Musíte tam dát všechno! Ani škola nestačí! Je to v lidech a lidi mají názor. Potom přišel čas, kdy byl akrobat jenom akrobat. Nikdo se na to nechtěl dívat. Vymýšleli se způsoby jak zaujmout diváka a lidé se chtěli bavit. Raději chodili do kina.
Mistr přišel s nápadem. "Natočíme film." Tak jsme točili. Nic jsem o tom nevěděl. "Ty by si mohl napsat příběh! Příběh ze života." povídá mi v šatně. "Tak aby to mělo děj!" To byla pro mě výzva. Skočil jsem si pro papír a pro tužku a maloval salta. "Tak vidíš." "Tebe je tu škoda že?"
"Ano. Jak to víš?" Mistr zapoměl že už to říkal.
A potom jsem se bil už jenom sám za sebe. Naučili mě, že nemůžeš ničemu věřit

Je čas podívat se co narostlo

30. června 2017 v 11:00 | Mini
Maminka říká "Neboj se Péťo, však ty si najdeš holku!" Jenomže co umí? Důkaz, že ještě je naděje. To mi stačí! Dívám se všude kolem sebe. Holky tady jsou taky. Věřím tomu, že se usměje. Nebo rovnou do postele. Jsem nemocný! Víte?

Nepomáhá mi nic

30. června 2017 v 11:00 | Mini
Ani hodina

Taky můžete poslouchat rádio

30. června 2017 v 10:51 | Mini
A když vás nebude bavit můžete ho vypnout. Slyšíte? To ticho! Nebo můžete popřát Šárce. Šárka má dnes svátek. Koupím kytku a už letím za Šárkou!

Víte co by se dalo dělat s volným časem?

30. června 2017 v 10:39 | Mini
A jsme tady! Nemám čas! To je jenom výmluva! Co kdyby si ho udělala? Bude se bát? Strach z neznámého je přeci jenom něco jinýho! Takže nemá čas. A co teda pořád dělá? Půjdu se zeptat a pak vám řeknu.
"Zvu tě na oběd!"
"Děkuji. Něco tady mám."
Už mi docházejí síly, ale přece neumřeme bez boje! Taky jsem chtěl dělat na obci. Říkají tomu tady Rychlá Rota a hned mám vysvětlení proč mě nevzali. Jsem příliš pomalý! A všechno hned prožívám. Tak tady to máte! Vyberte si.

Příprava na zkoušky

30. června 2017 v 10:28 | Mini
Celý dny trávím u počítače. Všichni mi říkají "Měl by ses zamyslet!" Tak tam du a zjišťuji kolik toho ještě chybí! To je strach z neznámého? Ne. To jsem celý já. Dám vám možnosti. Buď budete čekat anebo? "Anebo co Péťo?" Anebo mít strach z neznámého! Lidi chápejte to tak, že něco tam bude!
Medod! Aha! Už to má jméno! Vymyslel jsem taky zkratku. Na zkratky je tady Ivan. Znáte jeho písničku? Jdu do obchodu trošku se rozhlédnu. To snad můžu! Můžu si vybrat co mi chutná? Ještě tady máme poštu. Posílají mi letáky. Podívám se co tam je. Dělejte to taky tak. Bůh ví jak dlouho budou ještě chodit. Sleva. To se vyplatí! Čekáte na boha? Běžte do kostela. Ten tady taky máme a kdo si chce číst, tak mám pro něj tip. Zajít do knihovny.

Napíšu vám jeden příběh, který se opravdu stal

30. června 2017 v 10:16 | Mini
Neměli jsme ani byt, tak Petra řekla "S tebou pojedu klidně na kraj světa." Že to bylo do Ústí nad Orlicí jsem nevěděl. Zůstala mi akorát jízdenka. Petru jsem už neviděl. Tak to dopadne když řekne Petra. Byli jsme na to dva. Každej nám to říkal! "Vy se máte!" A kdyby bylo nejhůř vzpomenu si, ale není! Tak jak to tenkrát opravdu bylo? To jsem se dozvěděl až od Renaty. Věřte nebo ne život jde dál a je potřeba si zvykat. Já na to mám! "Renato? Přijedeš?" Napsala mi dlouhý dopis, ale o tom že přijede tam nebylo nic. Tak jsem se na to vysral. Promiňte mi to slovo, ale je to tak. Co si mi říká, že dělám chybu! Neříká mi to nic. Chci si jenom užívat! Ve světě po větě! Jana má taky takovou skříňku! Tak se zeptám. Za zeptání nic nedám.

Nevěřte tomu, že vám pomůže Krtek

30. června 2017 v 9:46 | Mini
I když s Krtkem jsem seděl čtyři roky v lavici tak to nebyla pohádka o Krtečkovi. To vím. Krtek je pěkný hajzlík. Znají ho všichni zahradníci! Co umí udělat.

On říká

30. června 2017 v 6:59 | Mini
"Že jsem chytrej? Tak si o tom nechte jenom zdát!"
Dobrá beru, ale vy už sem nechoďte!
Ráno bylo přededveřmi naděláno od psa. Uklidil jsem to a šel do knihovny za Janou. Musím jí to všechno říct co se stalo.
"Ahoj!"
"Ahoj. Ty jsi tady zase?"
"Ano. Du si pučit knížku."
"Víš že je knihovna otevřená jenom ve středu a v pátek? Tak dojdi v Pátek."
Asi má moc práce. Tohle mi ještě neřekla. Podíval jsem se do kalendáře a opravdu! Musíte vydržet do pátku. Tak to tak dělám, ale co když mi už vypršel čas? To je taky strach z neznámého! Jednou tady nebudu a vy chcete abych to udělal tak jak jsem napsal.
"Takže zítra jo? Ahoj!"
"Ahoj."

Medod to znám Medod je za dveřmi

30. června 2017 v 5:59 | Mini
Jenomže za dveřmi je ňáký pán. Co bude chtít? Jdu mu otevřít. Ještě jsem v noční košili ale to nevadí. Však on taky nemá zrovna oblek od Medodu, ale znal heslo a to se cení! Asi něco hledá. "Nevíte kde mám brýle? Aha na šňůrce Ha ha ha."
Tak ten je nejlepší. Hledá brýle a má je na krku.
A už mi to říká. "Napsal jste, že Medod přijme Mechanika."
"Co mi to tady vyprávíte? Mechanika? Medod potřebuje takové lidi jako jste vy. Medod a vy? Nebylo to tak náhodou o náhodě? Vždyť Mechanik musí přemýšlet logicky a to vy neumíte! Naschledanou."

Co tam máte dál? Medod 2

30. června 2017 v 5:53 | Mini
Nebude to realitka?

Příprava Medodu

30. června 2017 v 5:47 | Mini
Slavnostní zahájení a už jmenuji prvního programátora, který se bude starat o program Medodu. Medod není hotový! Je to jenom slovo, tak se snažím pochopit Medod. Co to vlastně je?

To je smůla bude nula

30. června 2017 v 5:44 | Mini
Rozdali rozum a na mě nezbylo. Tak to uděláme asi ten Medod. Ferda se přidal "Ano ano ano." Uděláme Medod ale pod jednou podmínkou! Nebudeš mi do toho kecat.

Vždycky jsem si říkal že tam nemusí být všechno

30. června 2017 v 5:39 | Mini
Z těch dom znám Medod a teď mi to pomáhá ani nevíte jak. Medod je tohle, Medod je támhle to. Medod neexistuje. Medod. Pojď najdeme Medod.

Zkuste napsat Brouk Pytlík

30. června 2017 v 5:34 | Mini
Jako to udělal Sekora. Že ho neznáte? Nestačilo mu napsat pouze Brouk Pytlík on z toho udělal pohádku pro děti! A to už bylo něco.

Mraveniště potřebuje mravence

30. června 2017 v 5:31 | Mini
A už je na světě. Ptáte se kdo? Ferda mravenec, práce všeho druhu. Právě obědvá a pochvaluje si jak je to dobré beruško. Zkusil jsem to tak udělat. Chápete jak bylo těžké napsat Brouka Pytlíka?

Děkujeme. Odejděte!

29. června 2017 v 17:04 | Mini
!

Zána se zeptal. Jak ti to de?

29. června 2017 v 17:03 | Mini
Bolí mě záda. Celý den sedím u počítače a píšu.

Pohádka o oslovi a o koňovi

29. června 2017 v 15:01 | Mini
Šel Osel do světa. To ví pouze kůň, že šel Osel do světa. On vlastně nikam nešel, ale všichni mu říkali jaký to tam je a on si to všechno představil a přestal žrát.
"Prož nežereš?" Ptá se ho kůň. Chodil po louce a hledal jitrocel. "To tam roste taky!"
"Máš pravdu. Jitrocel roste na horách."
"A za horama?"
"Za horama roste taky."
"Jak to můžeš vědět? Ještě si tam nebyl."
"Všichni to říkají, tak nevím proč bych jim nevěřil." na to Kůň "A stejně se tam nedostaneš!"
Prase říká "Za horama je velké město a tam osli nesmí!"
"Opravdu nesmí!" Na to kůň
Ale oslíkovi to nedalo a přece šel. Chutnal mu ten jitrocel.
Je to blázen a umí pouze iá. To já znám.
Osel šel, šel, šel až došel k malinké chaloupce. "Iá."
"Ty máš hlad oslíku že? Pojď se nažrat."
Lidi tam jsou hodní a mají rádi oslíka. Takový měl dojem, jenomže to ještě neznal něco za něco.
Dali mu na hřbet sedlo a chtěli se projet. Osel však stál a ani se nehnul.
"Hijé herko líná!" Co mu teda zbylo. Trucovat se nevyplácí! Horší by bylo, kdyby nemohl, ale to už víte.
Koňovi zatím bylo smutno. "Kde asi je náš Oslík? Jak se mu daří?"
Prase už už chtělo něco říct, ale nakonec jenom zachrochtalo.
"Asi má hlad. Proč nezůstal radši doma?"
Oslík si to zatím užíval. Začalo ho to bavit. Kam jedeme? "Iá."
"Zastav." šel dál. "Prrr!" Zastavil zrovna na rozcestí. Tahle práce není vůbec marná. Dál musím jít sám. Pohnul se doprava. "Proč ne. Hijé!" Asi si myslí, že všechny cesty vedou do města. Říkal něco o tom? Je to sice delší, ale za to po rovině. Konečně se to dozvěděl. "Sláva! Můžu do města." Ve městě už ale bylo jinak. Chce mě prodat?
"Kde si vzal toho Osla?"
"Přišel sám."
Ach jo kamarádi moji milý! Kdybyste věděli jaký to je doopravdy, když vás chtějí prodat! Někdo řekne neboj se to nic není! Tak já tomu teda věřím. Ještě je strach z neznámého. Jenomže to se nemá přehánět, nebo scvokneš a zavřou tě do blázince. To se nám oslům stát nemůže. Máme svou hlavu a umíme si jí postavit. Kosnul jsem ho do lýtka.
"To je ale zlej osel. Nechci ho." A tak se taky stalo. Dovečera byl klid a potomá jsme se vrátili domů. Je mi to jasný. Když jede do města, tak mě chce prodat.
Koňovi to nikdo neřekl, ale ví to taky. Tak povídej jaký to bylo? Osel se vrátil! Ať žije osel!
Nedalo se jinak. Každý má přece jenom to svoje. Když bylo nejhůř vzpomněl jsem si na tebe. Dlouho tady nebyla. Asi se mu líbila. Prosím berte to tak, že to jsou pouze zvířata a mají své vrtochy. Osel, když se zaberaní a nejde, tak čekej až to přejde.