Únor 2017

Včera jsem byl u doktora

28. února 2017 v 6:36 | Mini
Doktore pomóc mám vysoký tlak. To chce především omezit kávu! Tak to sedí. Jak to může vědět? Je to přece doktor. Pošle mě na vyšetření jestli to není něco jinýho a odebere mi krev.
Všechno dobrý, jenom játra v prdeli. Teda on to tak neřekl. Dostal jsem Flavobion a šel domů.
Takový otazník zdali jsme už dávno nezaspali. Vem si prášek! Na krabičce je jasně napsáno 1-0-1 a ten ranní, to jsem byl u doktora a teď jsem se vrátil bych si měl vzít taky. Že? Doktor jasně říká jeden ráno a jeden večer. Ještě beru Nykob 0-0-2, tak tomu nerozumím! Před spaním dva a ráno žádný? To je proto aby se mi dobře spalo. Špatný játra jsou něco jinýho! Je potřeba rozlišit noc a den. To je potřeba. Vidím to tak, že je potřeba hlídat hladiny a dvanáct hodin je dlouhá doba. A co metabolismus? Ten mám snad dobrý! Vezmu si to jak říkal doktor. Chci být zdravý! Začínáme. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. Pozor! Léky k vnitřnímu použití! To platí u všech léků!

Bavorák má internet

23. února 2017 v 10:40 | Mini

Na uzavřeném oddělení

BMV řeší problém. Automat neřadí zpátečku. Musel jsem upozornit šéfa. To je vážný! Nebo že by to neuměl? Tak to je něco pro nás! Dívám se do plánů. Tady něco chybí! Proč to nejede? Nevím, ale já na to příjdu.

Pojedu si pro radu


To bude závada řídícího systému! Kolik máte otevřeno oken? Jak s tím souvisí okna? Správně. Jak? Mechanik by měl vědět co má dělat. Otevře další okno a zadá adresu servisu. Proto jsem se ptal, abych zjistil, jestli má internet.

Pokus č. 3

23. února 2017 v 6:00 | Mini
Snažím se. Tak za prvé, nejsem už nejmladší. To ale nevadí až teď to začíná být veselý! Každý pokus se počítá!

Na co letíš?

22. února 2017 v 13:33 | Mini
Na houby. Mám být za dvě hodiny v Římu a to už asi nestíhám. Zkouším virtuální sítě. Musím vám říct, že otec je v nebezpečí!

Tumatu

22. února 2017 v 6:30 | Mini
Zdá se vám to podezřelé? Samozřejmě že ano! Češi mají ve zvyku podezřívat, tak jim to nemějte za zlé. Ono je to taky k něčemu dobré! Situace. Jede auto a najednou zastaví. Neví kam má jet a proto se ptá na cestu. To jsem řešil už horší! Někomu řeknu kam, ale věšinou neví. Tak se snažím jak nejlépe umím vysvětlit kam, jenomže oni asi neumí česky! To bude zlý. Ještě štěstí, že mají navigaci. Ukazují mi cíl, ale navigace nefunguje správně. Je potřeba aby se rozjeli a navigace se zorientuje a dál už to je dobrý! Tak takové to je.

U Času jsme se měli rádi

21. února 2017 v 17:00 | Mini
Byla to oáza klidu v neklidné době. To už nikdo nevrátí. Byl problém? Ne. Když jsem tam byl tak ne. Je sice pravda, že jsem odešel, ale já jsem chtěl vyzkoušet něco jinýho. Já a Peťa, to byla moje maličká jsme si to pěkně užívali, než kluci začali zlobit. Jednoho dne přišla do práce a že už mě nemá ráda. To jsem už nedělal vedoucího, ale skladníka. To byl ten důvod? Proč jsme se vlastně rozešli? Nebylo to jinak? Že by s tím počítala? Neměl jsem zrovna žádnou práci a ona taky ne, proto jsem jí vzal. Nejdříve na brigádu a potom na stálo a na večírku, který pořádali jsme se sblížili. To dá rozum. Nemohlo to vydržet. Ona měla ráda mě a já jí, jenomže když jsem jí žádal o ruku tak se to zamotalo. Má tchyně byla jako dyně. "S tím já nemůžu souhlasit!" Řekla doslova. Moje Peťa nebude žít s ňákým skladníkem! Na to školu nedělala! A bylo vymalováno! Já jsem respektoval její rozhodnutí a odešel. Ale jinak jsem rád že jsme se poznali. Hodně mi to dalo. Nemůžu zapomenout na tu oslavu. Já, obyčejný skladník a paní, která měla za sebou školu a před sebou život. Co asi dělá dneska?

Máš řidičák?

21. února 2017 v 7:43 | Mini
Budeš mě vozit. Říká šéf.
"Bylo by to krásný, ale."
"Nechci slyšet žádný výmluvy. Po práci mě hodíš na tenis."
To asi nepude. Mám řidičák, ale dlouho jsem neřídil. A ani nevím jestli mě platí!

Let č. 43

20. února 2017 v 6:30 | Mini
Ok. My jsme se vám jenom zdály.

Hledejte muže 43 let

20. února 2017 v 6:30 | Mini
Vysoký, štíhlý nosí plnovous a je podezřelý, že vykradl trezor.

NONSTOP

20. února 2017 v 6:00 | Mini
Co se děje? Něco tady máme z noci. Bezpečnostní kamery zachytili zloděje. Poznáváte ho? To je Ota! To není zloděj, ale kolega. Jenomže co dělal v jednu ráno ve Vestibulu opravdu nevím. Není to hra? Vestibul byl přece zavřený! "Popletli jste kamery!" Ota sedí doma. Jeho žena to může potvrdit. Tak kdo to teda byl? Někdo, kdo má klíče. Co se ztratilo? Jízdenky.

Vestibul

20. února 2017 v 5:49 | Mini
Tam byl trezor

Stánek u Času

20. února 2017 v 5:45 | Mini
Co se děje? Zas nic.

Učili nás ve škole

20. února 2017 v 5:28 | Mini
Měli jsme občanskou nauku. Hlavní byla demokracie, takže se nedivte! Už si to nepamatuji a radši bych dělal, ale jak to mám vysvětlit dětem? Tohle je třetí tisíciletí! Chtěji autodráhu, bohužel. Ježíšek se ožral a bylo po autodráze. Chtějí pohádku, to bych mohl. Klasici jako je Čapek a jeho Dášenka už jsou hotoví, teď já. Je těžké najít něco novýho, ale pokusím se. Vždyť všechny cesty vedou do Říma.

Setkání s Marťany

20. února 2017 v 4:48 | Mini
Dneska bude schůze. Šéf bude mluvit o "Volná pracovní místa." a taky o "Zákoník práce." Nejvíc mě zajímá § 52. Nebude to obyčejná schůze, to jsem poznal, když začal. "Vítám Vás na schůzi." Co to je? Proč nás vítá? To asi něco chce. Obyčejně se vrhneme na občerstvení, ale dneska se nikdo tam nehrnul. Zatím nás na žádné schůzi nevítal. "Připomínky?" "Žádné." To je taky divný. Kdo to řek? Já bych měl otázku! A když nejsou připomínky, jak se mám zeptat? Byl jsem zmatený. To nikdy nebylo.

Spal jsem s pyžamem

19. února 2017 v 6:56 | Mini
Voni mi řekli to tak nemá být. Tak to tak nebude. "Šéfe!" Křičím "Šéfe kde jste?" Ptám se. Ticho. Tak tady není. Nevadí. Napíšu mu to a on si to přečte. Vyhrál Medod. Ne? Co to znamená? Tak tomu říkají vaši zaměstnanci. Je to něco novýho a každej to zná. Jednohlasně. Druhá byla Karika a třetí zkončil Motamo. Víc názvů nebylo. Jenomže Medod to je hra bez hranic. Vymyslel jsem Medod. Trošku to zní jako medicína, ale jedná se o opak. Alespoň to tak vypadá. Podle toho co říkají je to životozpráva co se dá zlepšit. Nemusí to být zrovna cererární pečivo, ale snídaně by to mohla být. Vánočka namazaná máslem. Namažu si vánočku a nedostanu chuť na chlastání. Chlapi v hospodě říkali, že to tak funguje už celý roky. Nazdraví! Tak to chci slyšet. Pouštím si rádio. Jedna za druhou. Například Bílá: "Láska bodá jako nůž!" Šéf zatím přišel za námi. Pozdravil jsem ho a řekl mu co mě trápí. "Má to být hotové zejtra, ale nepřišli gumičky!"
"Cože? Nepřišli gumičky?" Diví se. "Gumička. Takový malý těsnění. Udělejte to bez něho."
Tím pádem to nebude těsnit a asi mi odpověděl na otázku kde jsou děti.
"Výroba se dá zachránit. Mám doma několik gumiček. Skočím pro ně." Vzpoměl jsem si, že teta měla problém se strojem. Dostali novou mašinu, která byla rychlejší a tišší, ale nikdo to nechtěl zaplatit. Že tím ušetří čas a bude na přestávku nikoho nezajímalo. Tak já vám na to půjčím. Taky nikoho nezajímalo. Tak jak teda. Šéfe! Motáme se v začarovaným kruhu. Šéf koupil fabriku a přesunul mě tam. Nelíbilo se mi to, ale co jsem mohl dělat.
"Brzy si zvykne."
Baví mě všechno a rád se směji, když je čemu. Tomu se ale smát nemůžu. Když jde o zdraví, musím jít za doktorem.
Měl jsem zlej sen, že musím hrát v jedné skupině na klavír a ten klavír měl rozsah jednu oktávu a už vůbec nic na něho nešlo zahrát. Šlo totiž o dětskou hru. Vlastně proč né? Proč nehraju? Po práci nemám žádný koníček, tak snad.
Slepice mi vybili. Prej řádí ptačí chřipka, tak to byste měli pochytat i ty vrabčáky! Co žerou slepicím pšenici!
A tuhle znáte? Šéf je ras. Vem ho ďas. Ale jenom na chvíli rase až bude třeba šéfa zase.
Dneska ale ještě nemám vyděláno! Práce se mi líbí a šéf přišel za mnou, že potřebuje udělat presentaci. "Šéfe to já neumím!" Opravdu to neumím. Můžu se to naučit.
"Neumíš? Nekecej! Presentace je o tom, že kecáš!"
Spal jsem v pyžamu, když kecám. Alespoň vám to uteče. A kdo to pochopí? Žížala? Že je na háčku? Ano. Pochopili jste! Jsem na rybách ani ťuk. Pořád přemýšlím co s volným časem. Ryby si asi řekli že jsem trouba a že mi na to neskočí. Tak proto beru kulovnici a jdu do lesa. Bude ze mě myslivec. To musíš někoho znát, abys byl myslivec. Myslivec má spoustu známých! Tak vám to alespoň napíšu! Dostal jsem chuť napsat román a takhle to dopadlo. "Šéfe? Beru si volno."

Střídání

18. února 2017 v 4:31 | Mini
Tak jak se střídá denní a noční služba, tak se střídá taky nálada šéfa. Dneska říkal, že si nás pohlídá. Ono to vlastně k ničemu není a šéf to moc dobře ví. Akorát nás chce poděsit. "Teda šéfe? To se vám povedlo!" To jsem zase chtěl poděsit já šéfa. Co se mu povedlo? "Jak se to bude jmenovat?" "Ještě to nemá jméno." říká "Něco vymysli." Vymyslel jsem několik názvů a že všichni budeme hlasovat o ten nejlepší. "Tak jo." Něco vymyslet mi nedělá problém. Horší už je praxe. K čemu to je dobré a kolik to ušetří? Ptá se šéf. Mělo by to být dobrý. Říkám šéfovi. Náklady nejsou tak veliké a brzy se vrátí. Alespoň doufám, že ano. Šéfovi se to asi líbilo. "Dobrá jděte." Prosadit novou značku. Bude se líbit? A co si má o tom druhá směna myslet? Je to jako půjčit si vrták v nářaďovně. Aspoň si to myslím a když si ho tam půjčím a nevrátím nemůže si půjčit jiný! Chápete? Mě to tak vysvětlil šéf. Proto jsme byli na školení. Říkali nám co ano a co ne. Jenomže já už dávno dělám v trafice a říkám mu ze srandy. "Prokope skoč pro vrták!" Jenomže on to pochopil a vážně šel. Tak to se ti povedlo. Jak je to možný? Že by byl taky z fabriky? Vlastně jsme se ani neznali. Je to tak lepší. Kdo má a kdo nemá. Zeptám se za chvíli. Tam v tom baru nevěděli, že je krize. Jenom na vrátnici bylo živo. Chytli tam jednoho zloděje. Zrovna mu říkali, že to musí vrátit! Já bych mu to prominul, vždyť ještě není nemocný! Všechno v pořádku. Kdyby se to nestalo v Jablonecké bižuterii ani by to nevěděl. Sorry, že to tak dlouho trvalo. Mě záleží na kvalitě. Kde nic není? Nejlepší! Pamatujte si mě to nevadí. Zajdu za šéfem. "Šéfe hotovo!"
"Výborně! Dostanete pochvalu!"
Já bych radši chtěl přidat na platu, ale to asi nejde. Jenom by mi přidal práce!
Existují přece přídavky na děti. Jako? Ty myslíš?

Honzíkova cesta

15. února 2017 v 9:49 | Mini
Je to Honza popleta, protože šel do světa. Jenom ten Honza pokračuje. "Honzíku." Říká babička "Ty asi nikdy nedostanež rozum." Honza však neslyší. Kam asi de? To ví jenom babička, zabalila mu na cestu buchty a Honza šel. Šel až na rozcestí a tam se zastavil. Sednul si a začal jíst ty buchty. Díval se, jak mravenci staví mraveniště. To ho ale přestalo bavit. Nasypal jim drobečky a že půjde dál. Jenomže mravenci ho nepustili. Přišel se na ně podívat a snad aby šel domů, ale Honza není žádná trouba. Mravenci zatím odnesli drobky do mraveniště a přišel děda. "Honzo! Ty troubo! Co mi dáš?"
"Dám vám koláč dědo!" Ptal se ho na cestu. "Hodně štěstí!" Honza zůstal na pasece sám a proto šel do lesa. Tam už čekali vlci. Šel rychle, aby se s nima nepotkal. Prošel les a zastavil se u řeky. "Jak se dostanu na druhou starnu?" Byla tam loďka, tak snad. Jenomže. Dostal se do proudu a ten ho odnesl až nevím kam. Takže Honzo! Pevný nervy. Je tam starý mlýn a Honza se tam dostal. "Budu pomáhat!" Říká.
Ve mlýně byl jako doma. Taky to tak dělal. Mlynáři měli z něho radost a když jim říkal, že musí dál, chtěli ho přesvědčit aby zůstal. Nebyl důvod. Do světa se chodí jenom jednou. Rozloučil se s mlynářem a že půjde do města. Marně mu radili. Honza má svoji hlavu. Ve městě, kam šel bylo ticho. Zemřel král a lidé drželi smutek. To bylo něco pro Honzu. Zpíval si tu svou písničku. "To nevíš, že je zakázáno zpívat?" Honza však nelenil. "Řekni mi důvod a já přestanu." "Včera zemřel král a vyhlásili smutek." Tak to bylo něco na Honzu. Zaplatil krčmářce a že se půjde podívat. Jenomže. Slyšeli jeho zpěv a už se chystali ho zatknout. "Ty tady nesmíš zpívat!" Utekl jim a schoval se. Šel až do krámu a pořád si zpíval. "Ty nevíš že je zakázáno zpívat?" Jeho zpěv byl slyšet daleko a na hradě už věděli. Honza příjde v neděli. Slyšela to taky Zuzana. Asi se jí líbil, ale řekla: "Zatkněte Honzu protože zpívá!" Honzo to je vážný! Budeš sťat. Honza však nic neříkal a zpíval dál. Kam přišel všude bylo slyšet jak zpívá. Nedivte se, že ho chytili. "Ty nevíš že je zakázáno zpívat?" Říká Zuzana, ale asi se jí líbil. "Do hladomorny s ním!" Zítra ho dostane kat. Honza byl sám a přemýšlel. Zuzana chce. Zuzana má krásný oči. Jenomže jak už to bývá pomohla mu náhoda. Zuzana brzy zapomněla na Honzu a chtěla se bavit. Toho Honza využil. Přijeli kejklíři, tak proč ne. Princezna se chce bavit, tak jí zaspíváme!
Nakonec z toho byla svatba a Honza se stal králem. Nás ale zajímá jak se dostal z vězení. To ti mlynáři. Byli spokojeni s jeho prací a řekli to i princezně. "Vždyť už dost bylo smutku a vy tam vězníte Honzu." Princezna si nechala Honzu zavolat, aby jí zaspíval. Lidi byli taky spokojení, tak zpíval jak nejlíp uměl. Princezna Zuzana brzy zapomněla na smutek. "Honzo zpívej, zpívej dál ať celý království ví, že se princezna zamilovala." Princezna byla unešená. Poslouchala každé jeho slovo akdyž zpíval vem si mě za ženu vykřikla ano. Tak se Honza stal králem a kejklíři jim hráli na svatbě. Po smrti krále si dovolili poprvé přijít a zahrát. Jenomže Honzovi to nestačí! Bude dobrý král.

Spí už hračky, spí už děti, spí už celý svět.

15. února 2017 v 7:41 | Mini
Jenom ty nespíš a chceš abych ti vyprávěl pohádku!

Je mi zle

15. února 2017 v 6:59 | Mini
Ani se nedivím. Po včerejším tahu, byl svátek a já seděl doma. Psal jsem, to jo, ale večer to jaksi nešlo.

Dneska to musí být hotové!

14. února 2017 v 4:48 | Mini
Tak to řval šéf na lidi a ti kmitali a plnili rozkazy. "Ty běž!" Tak já teda dojdu až to bude hotový. Kdy to má být hotový? Ptám se šéfa. "Dneska."
To nepůjde. To je moc brzy.
"Neser mě a makej!" Zase neřekl co mám dělat. Tak takovýho šéfa nepotřebujeme! V klidu šéfe!
"Běž nebo tě vyrazím!" řekl už normálně. To musí mít dobrou náladu. Obyčejně to někdo odskáče, ale tentokrát to vypadalo, že bude normální.
"Plán splněn!"
"To je v pořádku. Zítra si to zopakujeme." Je potřeba plnit úkoly. Zase neřekl jaký, tak já jsem si teda vymyslel úkol. Zítra vstanu a půjdu do práce. Jenomže budík mě nevzbudil. Nemohl jsem usnout a teď se nemůžu probudit.
"Šéfe sorry jdu pozdě."
"Ty budeš čistit popelníky!" Křičí, takže nic se nezměnilo
"Vždyť se omlouvám. Zaspal sem. to se stává."
"Jenomže tobě se to stává pořád." Už říká normálně. Tak to nebude horký. Najednou přemýšlím co mám dělat. Aha. Čistit popelníky. Jenomže ve firmě, kde se nekouří to bude úkol nad mé síly! Dělám totiš v trafice. Ptáte se jak je to možné? Může za to čistý zjisk a EET. To nedovoluje kouřit, takže vlastně nemusím čistit žádný popelník. Šéf má na stole. Je čistý. Kvůli propagaci. Asi jsem ho vyrušil. Už zase huláká! V trafice se objevil divný mužík. Chtěl koupit jenom jednu cigaretu. "Šéfe? Můžu prodat jednu cigaretu?"
"Na vás čekám!" Ukázalo se, že ten mužík má dobrý nápad a byla na světě kusovka. Bylo mu tak čtyřicet a říkal, že už toho má dost. "Proč by se nemohly prodávat kusovky? Tak tomu říkám!" Hned to spočítal kolik by to stálo a kolik by se na tom mohlo vydělat. Šéf byl pro, ale řekl mu "To nejde. Co vy mi tady říkáte. To je blbost." A taky že jo. Tenkrát to stálo 3,50 a byla to opravdová pecka. Ještě teď to mám doma schovaný.