Listopad 2016

Cíl Drážďany

29. listopadu 2016 v 6:40 | Mini
Vánoční trhy v Německu. To může být to nejlepší co si umím představit. Jenže co tam mám koupit? Budou Vánoce, tak snad dárky!
Najděte na mapě.
Už nejedu nikam.
Inzerát na který odpovím. Příjmeme elektrikáře s vyhláškou č. 50 t. 774210714-5

Dlouho jsem byl první

29. listopadu 2016 v 6:27 | Mini
A teď jsem rád, že jedu v balíku. Už jste četli Když mi jedou stroje?

Příběh co stojí za to

29. listopadu 2016 v 5:18 | Mini
Rozhodnul jsem se napsat příběh, který ještě nebyl zveřejněný... ...to jsem zvládnul.
Píše Ota. Tato ty vole to si musel udělat takovou blbost?
Píše tata. Ona byla poslední. Šance, že se to nebude opakovat neexistuje. To ty. Ty a Já.
Asi se dozvěděl, že jsem blázen, jinak bych nikdy nedostal tenhle dopis. Je však pravý? Jak jistě víte on to udělal. Jinak bych tady neseděl. Šel bych raději na houby. S tatou. Máma však chce porýt zahradu a já? Co chci vlastně já?
"Na houby půjdeme v neděli. Teď ry."

To mi dává příklad, nebo úkol? Teď to vím. Tata už ryje. Až já budu velký a někoho mít rád tak nebude srát. Najdi Renatu. Kolik chceš? Žeprej peníze jsou na prvním místě a když je nemáš, tak na druhým.
To není pravda!

O nás

24. listopadu 2016 v 5:40 | Mini |  Medod
To se určitě podaří! Jedu takhle z Brna, nalevo bloger, napravo bloger, přede mnou bloger, za mnou bloger, Tak na to šlápnu! Na zastávce blogeři, asi jim ujel autobus, tak se dívám a vidím autobus č. 105. To bude číslo linky. A v autobusu? Blogeři!

Tátové od rodin nesmí chalstat

24. listopadu 2016 v 5:33 | Mini
A když chcou chlastat, tak budou sami. Já si to můžu dovolit! Já žádnou rodinu nemám! Rodina jako jediná. Čekám.

Červený trpaslík dokončení II

24. listopadu 2016 v 5:27 | Mini
Znáte určitě všichni trpaslíky, ale určitě nezná mě, určitě ne. Končí to svatbou. Už jsou svoji? Nemá cenu se ptát kdo je první!

Červený trpaslík

24. listopadu 2016 v 4:20 | Mini
Znáte to. Září tak málo. Co se s ním stalo? Chráněno kódem. "Vydržíte chvíli? Za chvíli to bude." To Petra nevěděla a začala sama. Ne. Nestěžovala si na manžela, protože její přítel měl moje hodinky. Jmenuje se. Jak vlastně tady říkáte zlodějům. Zloděj? Dvě písmena vynechám a čtyři nahradím! Pokračuji. Ne. Tohle není z mé hlavy. Zloděje přece honí policajti a já jsem mu ty hodinky předal. Říkám. "To je dárek." Byla tak paličatá! Ta moje musí být taková, proto ten blázinec. Hledám větší!
Vím co bude dál! Větší už nenajdu. To by musela být víla.
Já si nevymíšlím! Já to mám v rodném listě!
Narodil jsem se v červenci 1973. 2007 zakládám první blog a píši. Jsem autorem několika povídek, především sci-fi o cestách do Vesmíru, jako je Krabí mlhovina. Formátu A4. Nebojím se psát o závodech, Když ti jede stroj a další. Pohádka o Červeném trpaslíku je zatím jenom na papíře. Brzy ji přepíšu i do elektronické podoby. Formátu 2xA4. Jasně rozlišuji MEDOD a DOGMA. V tom prvním případu se jedná o základ.

Začíná závod s časem

24. listopadu 2016 v 4:06 | Mini
Co tam ještě stihnu dát a co tam už nevleze. Říkáte že je to jinak? Že mám spoustu času? Tak co budu dělat? Odkloním se teď od času jako takového a zavzpomínám si na stánek u Času, zlatá éra informace.
Petra byla paličatá až hrůza a proto se hodila do týmu. Ano. Říkám to tak, protože to je pravda. Učil jsem jí hodiny počítat a vyplatilo se mi to. Brzy šli tržby nahoru. Ona byla taky krásná! Jednou jsem jí potkal na ulici, byla pořád stejná, to já jsem se změnil. Nepoznala mě.
Ota šílel. "Vždyť nic neumí, proč jí bereš?"
Pavel říkal že je na ní spolehnutí a Kamil? Kamilovi to bylo jedno. Už dávno dělal hospodu.
Ještě jednou jsme se potkali. To už ale je Červený trpaslík.

A co tam budeme dělat?

23. listopadu 2016 v 6:48 | Mini
Hledat život. V takové podobě, jak ho známe.

Krabí mlhovina

23. listopadu 2016 v 6:12 | Mini
Konečně odstartujeme, směr Krabí mlhovina. Ještě se naposledy podívám, jestli máme dost paliva a už letíme. Bude to dlouhá cesta. Však taky nás vybrali z tisíce. Snad to zvládnu a co se tam děje? Mlčí. Něco tam určitě bude. Vypadá tak krásně!
"Můžeme si lehnout." Teď se dlouho nebude nic dít.
"Vyprávěj!"
Jenomže o čem? Tak o Krabí mlhovině.
Je stará jak samotný Vesmír a pořád se tam něco děje. Naposledy jsme zaznamenali velký výbuch. Později světlo. Jasná záře a krásný oblak mlhy červeno žlutý. Je jasný, že se tam něco děje. "Kdy tam budeme?"

Potom se v tom něco pohne

23. listopadu 2016 v 5:56 | Mini
Zraví máš jen jedno!

Začíná od Podlahy

23. listopadu 2016 v 5:55 | Mini
20 cigaret a 8 káv

Dobré ráno moravo

23. listopadu 2016 v 5:52 | Mini
Sice ještě nesvítí, ale už hřeje. Těšíte se na Zimu?

Stížnost

23. listopadu 2016 v 4:48 | Mini
Vážený pane řediteli,
pokládáte nás za hlupáky? Je to sice od Vás pěkné, že se staráte, ale jak Vám mám říct, že nejvíce případů schizofrenie je jaksi zákonem reakce na okolí ve kterém žiju, takže víte. Jsem Schizofrenik to jo, ale nejsem blbej! PMK

Digitalizace, nebo chemie?

23. listopadu 2016 v 3:48 | Mini
Jsme oběti digitalizace? Nebo něčeho mnohem většího? Dá se ještě něco dělat? Digitalizace má především sloužit to je jasný. Proč teda nenávidím internet?
Odpovídejte ano - ne.:

Je čas položit si otázku?

Je čas prozradit kdo jsem?

Mám to vyřešený?

Mám se zeptat?

Chci ti pomoct. Tohle je jenom malá ukázka toho, co se dá ještě dělat. Kde mám hledat?

Krize internetu?

22. listopadu 2016 v 13:50 | Mini
Nejvíc to postihlo muže středního věku bydlícího na vesnici a jsou sami. Nezáleží jen na otázce kdo má internet, taky se neptám, ale někoho určitě znáte! Nepíšu o krizi jako takové. Zajímá mě jak to řešíte vy. Během listopadu mi došlo několik dopisů a já jsem vybral jeden.
Píše se. Dobrý den, máte krizi? Pomůže vám náš recept. Tak tomu bych celkem věřil, ale krizi nemám i když to tak vypadá. Teda neměl jsem zatím žádnou. To se nezmění. Chrání mě totiž práce. Do práce chodím rád. Nedokážu se celé dny válet. Vlastně si dělám takovýho šéfa! Pory zahradu. Rozkaz šéfe! Kdy to má být hotový? Ano šéfe a ryji. Není to hodně?
Vždycky říkám, že práce je lék a kdo jí nemá je nemocný. Chvíli se to dá vydržet, potom prodám brambory a nasadím nové. Ale až z jara. Teď je teprve podzim 2016 a krize dosedá i sem. Ono se to nezdá, ale co máte dělat, když co máte? Co. Jsem z toho na měko a už si toho všiml i šéf, proto mě propustil. "Dneska končíš!" Samozřejmě. Už jsem tady dávno neměl být! Říkám mu. Tak o tohle jsem se chtěl podělit.

Ne. Nebojte se. Ještě na tom nejsem tak špatně

22. listopadu 2016 v 7:27 | Mini
Dokonce připravuji Vánoce. Kluci dostanou ponožky. Můžou je zase roztrhat. Renatě pošlu recept na buchtu, teda oni taky pečou, ale ať vidí, že mi na ní záleží a máma dostane parfém.

Mít tak tlačítko, který nic nedělá!

22. listopadu 2016 v 7:18 | Mini
Hned bych ho vyzkoušel!

Říkáme mu Fík a rozumí psí řeči

22. listopadu 2016 v 7:02 | Mini
!P O Z O R!
!T E Ď!

Zkuste tam dát Jaryna

22. listopadu 2016 v 6:34 | Mini
Každý někdy začíná. A potom bude svačina. Tím pádem myslím na žrádlo!