Poučení z krizového vývoje 2016

29. května 2016 v 13:51 | Mini
Nikdy neříkejte už se nevrátím. Řekněte no dobrá já se tam půjdu podívat. Už je jedno, jestli tam budete, nebo ne, ale něco mi říká, že to tak je lepší! Zvlášť v neděli, to by měli být dny výletů a putování po hradech a zámcích. Pro všechny, teda ne jenom pro rodiny. Zvlášť když jim to můžete říct. No jo děti, to je to co nikdy nebudu mít!
Léto nekončí. Naopak začíná. Určitě se půjdu podívat na koupaliště. Čím to je? Prostě. Je tady, tak proč ne. Dávno ohraná písnička a pořád něco nového? Špatně jsem poslouchal. Vysvětlím to asi tak, že jsem nedával pozor. Je to lepší?
Udělám z toho příběh

Kulová dáma

Lida už šla a teď je řada na mě, abych jí našel. Říkala "Ty seš trouba." nebo něco. Ona to tak nemyslí, prostě řekne co ví. Dnes ale nemám náladu. Zalezu domů a budu poslouchat rádio, nebo tak něco. Příjde?
Za chvíli ale zvoní soused. Prý "to se nedá poslouchat!" Stěžuje si, že jeho paní už půl hodiny nadává a chce abych jí umyl nádobí. Což o to. Jedná se o naházet do myčky a pustit.
"Tak to udělej." Radím mu.
"Jenomže nám nejde proud a kdybych se na to mohl podívat."
Tak to je něco jinýho. Mě jede. Vypínám rádio a beru zkoušečku. "Deme se na to podívat."
To bude upadený drát. Třeba.
Jak říkám. Opravil jsem sousedovi elektriku.
"Večer půjdeme na pivo."
"Večer nemůžu. Něco tady mám."
"Co?"
"Návštěvu." Má přijet tchyně, to bude Lida ráda. Jeho paní je Taky Lida.
Tak se můžeme navštěvovat a naše ženy vždycky říkali. Mimochodem tohle se zkutečně stalo!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama