Květen 2016

Rekord!

25. května 2016 v 5:44 | Mini
Rekord jsem nepřekonal ale i tak vás je dost. Takže? Pokračujeme.

Nenašel jsem to správné slovo

24. května 2016 v 19:32 | Mini
Tak vypínám pijáka a jdu spát. Dobrou noc.

Ten nejrychlejší mezi pomalýma

24. května 2016 v 19:30 | Mini
To jsem celý já. Už dobíhám elitu. Trochu to tady vyčistíme a hurá! Podařilo se. Od teď jsem ten pomalý mezi rychlíma. Jak se to může stát? Musíte především znát někoho, nebo něco co vás identifikuje. Příliš známé. Ne. Pokračuji jako dál a samozřejmě, že to není nic nového aspoň jsem to zkusil. Zítra to bude o životech, které žiji.

A tak už radši mlčím

24. května 2016 v 17:10 | Mini
Sorry, že vám to píšu, ale nedělejte stejné chyby! Rozhodující je sledovanost. Tady mám ještě rezervy a když překonám vlastní rekord, tak budu pokračovat. Můžete sami rozhodnout. Tohle mi trčí v hlavě.

Minulé životy

24. května 2016 v 17:00 | Mini
Já si myslím, že existuje. Byl jsem někdo úplně jiný, potom přišla nemoc a s ní ztráta práce a teď? Nebudu vás ovlivňovat. Ten kluk už tady dávno není! Samozřejmě. Po revoluci přišla demokracie a s ní nové výzvy. Překonat sebe sama. Některé věci už nejdou udělat tak jak dřív. Beru to označení. Přeci jenom existuje i jiné řešení. Nepokládám se za žádnýho umělce, spíš si tak píšu co mě trápí a vy čtete. Není třeba utíkat. Není kam a je lepší mlčeti, nebo mluviti?

Štěstí v neštěstí

23. května 2016 v 16:00 | Mini
Tolik toho vytrpěla. Teď náhodou vím co udělá. Vlastně se už ani neznáme. Ty roky, kdy byla sama jsou už dávno pryč. Mám tam zajet? Ano. Zkouším auto, ale nestartuje. Nemám benzín a tak musíš mě vézt. Říkám tomu šoférovi. Autobus byl plný lidí. S jednou dám řeč. Kam jedeš? K mámě. Říká. To teda je cesta že? Já tam musím. Je v nemocnici. Srazilo jí auto. Vím bezpečně, že moje ne. Já teda jedu na návštěvu. Koupím kytku, sedmičku vína a bonboniéru. Mlčí. Nechce se bavit. Od káď si? Znám je všechny ty tety. Neříká nic. Nebude od suď.
"Z daleka. Už jedu domů." Trošku mi to vadí, když si nemám s kým povídat. Vlastně to je důvod, proč tady jsem. "Opravdu?"
Opravdu. Vždyť já už toho zažil.
"O co vám jde?"
Měl jsem štěstí na ženy a tahle vypadala dobře. O co teda tady jde? Mlčím. Za chvíli se postavil takový velký chlap a prej. "Chceš do držky?"
"Ne."
"Tak mlč!"
To vážně nechápu. Vždyť je ticho, anebo jsem hluchej. Jedno z toho. Už zase myslím na doktora. Vypnu pijáka tak tomu říkám a jsem potichu.
"Je to hulvát."
"Proč? Je milej."

Kdo mi poradí tata?

23. května 2016 v 7:48 | Mini
Otec by mi poradil, jenomže už nežije. Poradí mi svatý otec. V neděli je mše za babičku. Jenomže je pondělí a do neděle nebudu čekat. Zkus napsat sem.

Láska

22. května 2016 v 15:58 | Mini
Něco tak obyčejného jako je láska už jsem dlouho neviděl. Pamatuji si akorád začátek. Láska už bydlí na nové adrese. Láska je pojem těch, kdo jí neznají. Kdo jí prožívá dnes a denně dobře ví, co všechno ukrývá. Láska. To může být dětí, lidí i ke zvířatům. Láska může být věc, kterou milujete, dílo i myšlenka. Láska se ukrývá. Nechce se ukázat zraněná. V lásce neexistují mapy. Zkuste najít lásku!

Názvy výrobků

22. května 2016 v 14:01 | Mini
KO.

Podstatná jména

22. května 2016 v 12:24 | Mini
Jak se tomu nadává? Nová doba generation word.

Vybraná slova

22. května 2016 v 12:21 | Mini
Dostanu, nechci.

Mě zajímá čeština

22. května 2016 v 12:19 | Mini
Deset let s vámi.

Potřebuji především šípkové křoví

21. května 2016 v 9:45 | Mini
Znáte to z pohádky. Růženka se píchla o trn a spí. Špatně jí hlídali a teď snad abych něco udělal, tak potřebuji to křoví. Děti a jejich rodiče určitě znají pohádku o šípkové Růžence.
Byla jednou princezna a ta měla hrozně ráda růže. Růženka se jmenovala, ale sudičky jí nepřáli. Snad až jí bude osmnáct najde se princ, který jí vysvobodí! Cítíte ten čas? Teď to bude. Princ už seče křoví růží a za ním je hrad. Tam dá pusu princezně a ona se vzbudí.
Jenomže. Nebyl to princ, co seká křoví. Růženka zatím spala a zkutečně. Dal jí polibek, ale nic se nestalo. Takže, milí princové musíte sekat sami.
Tak tohle je ta pohádka. Pohádka o šípkové Růžence.

Samozřejmě že máme slepice

21. května 2016 v 7:10 | Mini
Vždyť jsme taky z vesnice.

To musí lidi bavit

21. května 2016 v 7:08 | Mini
Já to používám při rovnání.

Píšu presidentovi co mě zajímá

21. května 2016 v 6:45 | Mini
Slepice nemají zrní, králíci potřebují seno a prasata zbytky. Zatím nemám prasata. Je s tím práce. Pomalu roste a sílí. Můžeme si koupit tak kvůli zábavě. Vysvětlím později.

Společně režim

21. května 2016 v 6:00 | Mini
Pusťte si rádio. Zajímá mě kolik tam máte stupňů.

Velký průvodce literární teorií

20. května 2016 v 14:59 | Mini
Kdo píše měl by mít jasno. Třeba takové časy. Jaké jsou časy v lieratuře? Nevím a proto si půjčuji knihu, která o tom píše. Čas je minulý, současný a budoucí, ale to nestačí. Čas je taky kategorie času a projevuje se několika způsoby. Dodržování časové posloupnosti v díle mluvíme o chronologickém čase autor zachovává časový sled. Dodržuje takový časový sled jaký je přibližně ve skutečnosti. často dochází k tomu aby objasnil smysl probíhajících událostí a potom porušuje jejich chronologický tok návraty do minulosti. Takové návraty označujeme jako retrospektivní. Důsledným dodržováním retrospektivního postupu dochází k prolínání několika časových rovin.
Existuje ještě rozlišení na objektivní a subjektivní čas. Objektivní čas v literárním díle je ten, který většinou čtenář nevnímá. Subjektivní je čas vyjímečných okamžiků, kdy dochází k vnitřnímu duševnímu dění. Ten vnímáme. Dramatičnost je obvykle vystupňována na nejvyšší míru.
Vedle času chronologického, retrospektivního, objektivního a subjektivního existují ještě jiné postupy. Například čas cyklický, sakrální, signifikantní, horální a limitní.

Proč nechce mít dítě

19. května 2016 v 7:00 | Mini
Nevím. Ještě mi to nevysvětlila. Bojí se porodu. Už není nejmladší. Jaký ještě najde důvod? S tebou? Nikdy! To radši půjde do kláštera. Je tak pěkná, že je to škoda? Zavřeli se za ní vrata a jedna epizoda skončila. Já jsem šel domů a cítil prohru. Prej naděje. Houby naděje je to schválně!
Dávejte si pozor! Může se to stát znova. To jsem se zamyslel. Nejsem vinnen? Tak trošku a proto se už nesnažím. Ať si mne najde sama.

Předstírám nezájem

18. května 2016 v 6:45 | Mini
Písnička se mi líbila. Už nevím jak to bylo.