Červen 2014

Cesta

30. června 2014 v 19:20 | Mini

Něco tak hrozného tady ještě nebylo. Všechno hned. Ano? Samozřejmě že ano a se vším. Když už to trvá tak dlouho a všechny ty přípravy přece nebyly zbytečný! Nakonec všechno dobrý.

Trvalo to tak dlouho a co vlastně?

Měli jsme si na sebe zvyknout se vším co děláme. Další moře. Jistota, že neztrozkotáme? Musíme se rozdělit. Jestli si někdo myslí, že to jde snadno tak se škaredě mýlí. Jasně že všechno má své výhody a když o tom víte, tak to je dobře. Je potřeba si vybrat. Jinak by to nemělo smysl a mohl bych rovnou zůstat doma. Hlásím se však z první lodě. Za chvíli zapadne slunce a bude noc. Loď pluje dál. Tuhle cestu znám. Tuhle cestu jsem si vybral. Během týdne bychom měli být na druhé straně. Zase tak velký to není. Jak se daří dalším lodím?

Pozoruju noční oblohu. Ujisťuji se že je všechno v pořádku. Kdo o tom taky ví, že největší oříšek je zodpovědnost? Chvíli jsem poslouchal šum větru a vysílačkou se snažil spojit s ostatníma. Neměl jsem štěstí. Takže? Pokračujeme. Jediná možnost.

Zrovna jsem se chystal spát, když se ozval racek. Pobřeží? To těžko! Jsme v půlce. To nebude nic dobrého! Z koše se ozvalo "Ostrov! Vidím ostrov!"

Takže přeci jenom překvapení o kterém jsem nevěděl. Nemá ale cenu zastavovat. Jenom jsem si poznačil jeho polohu. Tohle byste měli vědět. Na mapách jsou prázdná místa! Všechny cesty vedou do Říma. Někdo přijede ze severu, někdo z jihu.

Nakonec se ale potkáme. Tomu věřím!

Svatba

30. června 2014 v 11:00 | Mini

Za sedmým mořem stojí hrad a v něm bydlí zlý král. Nikdo sem nemůže! To si byl jistý tak dlouho až přišel Honza. Připlul na lodi Krištofa, našel ten hrad a prosekal se dovnitř.

Normálně. Všichni spali a nevšímali si, že? Ano a ten král měl dvě dcerušky. Princezničky k pohledání. Jako by jedna druhé vypadla z oka.

"Honzo. Dám ti ji za manželku, ale musíš uhádnout jak se jmenuje."

To se ví, že Honza nevěděl. Vrátil se teda na loď a vypluli pokořit draka. Královi to ale nestačilo.

"Honzo. Draka si pokořil, ale jak se jmenuje víš?"

Neví. A proto se vrátil na loď a vypluli. Hledali jméno, až se dostali do vesnice, kde byla bída. Hrozný král dal Honzovi pytel brambor. Honza jej zasadil a vesničané mu prozradili, jak se jmenuje.

Vrátili se teda na hrad.

"Honzo už víš jak se jmenuje, ale nevíš, která z nich to je."

Tak Honza riskoval.

"Tahle je má."

"Nic nevíš!"

"Uhádl tatínku! Honzu si beru za muže!"

A Honza se potřetí vrátil na loď tentokrát už i s princeznou a byla svatba.

7mé moře

30. června 2014 v 10:39 | Mini
Za sedmým mořem stojí hrad...

Řeknu vám jak.

18. června 2014 v 18:04 | Mini
Snadno. Zestarneš a pochopíš!

Bagr

18. června 2014 v 16:23 | Mini
Nechápu jak s takhle velkým bagrem chceš udělat takhle malou díru? Tak se dívej!
Ráno tři chlapi přivezli bagr na obrovském tahači. Bagr sjel dolů a zůstal nastartovaný. Čekalo se na mistra. Dopoledne bylo pryč. Měl chuť jsem vzít rýč a udělat to sám. Potom bagr vyměnil lopatu, dvakrát hrábl a odjel. Už ho nepotřebuju!
Celý den v háji. "Kam ho vezli?" Prej někam hodně daleko až na Ural. Tam je jeho práce! Staví silnice.

Plánované rodičovství

17. června 2014 v 19:44 | Mini
"Nikdy si nevěděla kdo jsem?"
"Ne." Řekla a usmála se. "Kdo jsi?"
Těžko se mi o tom mluví. Známe se teprve půl hodiny. Před půl hodinou se mě totiš zeptala. "Můžu?"
Trénovala na závody a zrovna ji prohnal pes. Potřebovala si pouze odpočinout, tak nevím, proč jsem se ji zeptal tak blbě. Zrovna se mi honí hlavou plánované rodičovství. Nikdy nevíte s kým a nikdy nevíte, jestli to bude kluk, nebo holka. To první bych už měl vyřešeno. Teď to druhé.
Prodám vám některé příběhy. Můžete si vybrat. O psaní toho totiš vím hodně a pokračuju. Jestliže se vám žádný nelíbí, napíšu na zakázku.
"Už musím."
"Tak ahoj."
"Naschle."
Tak tohle se mi stane pokaždý! Když už je to nejlepší, nemá čas.

Zdechla kačena

16. června 2014 v 20:06 | Mini
Dva měsíce jsme ji živili a ona teď zdechne! To je škoda!!!

Rodičovská výchova

16. června 2014 v 19:08 | Mini

Rodičovská výchova


"Jak jste si je vychovala takový je máte paničko!"

"Proč? Vždyť si hrají!"

Za chvíli se však ozval řev. To abyste jim seděli pořád za zadkem. Ve školce jsou hodní, ale doma? Hotový čerti. Neustále si stěžují a žalují jeden na druhého.

Na to aby si pořídili chůvu! Děcka, který si dovolí úplně všechno. Mají jistotu, že se jim nic vážného nestane. To je dobře. Rok, dva roky to potrvá a oni vyrostou a budou je zajímat úplně jiné věci. Na tohle se připravte! Dobrá výchova se pozná teprve ve škole a nebude to jenom vysvědčení! A co dál? Tak hádej a co dál?

Taky moje oblíbená písnička. Vlastně. Proč vám to povídám? Vždyť tohle znám! Sám jsem to prožíval a děti jsou můj obraz. Co zabíralo na nás, zabírá i na ně.

Těšte se na první vysvědčení!

Automat

16. června 2014 v 11:18 | Mini
Proč je tady taková zima?

RODEX

16. června 2014 v 9:12 | Mini
Rodex jsou vykuřovací patrony na hlodavce. Musíte dávat pozor! Při zapalování Rodexu hrozí nebezpečí popálení! Nejdříve nehoří a potomá vzplanou najednou, a proto hažte Rodex do ohně nikdy ne obráceně!

Má ruš ka

8. června 2014 v 12:56 | Mini
Tohle je můj nápad!

Bílá Ducati

8. června 2014 v 6:16 | Mini
Přijela teta. Žeprý je z daleka. To jsem si ale netroufnul! Motorky nejsou moje silná stránka.

Červené Ferrari

8. června 2014 v 5:25 | Mini

Stalo se, že už nevím jak dál.

Tohle mi vyhovuje. Je to však ono? Neexistuje něco lepšího? S kouřením jsem seknul. To vám povídám. Bylo to už tolik peněz, že mi nezbývali na nic jinýho a já chtěl cestovat a navíc kouření může zabíjet! Nakonec dobrá zpráva. Už se k tomu nikdy nevrátím!

Vstal jsem trošku dřív a šel se projít. To auto mi bylo povědomé. Že by tady byl strejda? Dívám se kde je. Tohle jsem už zmáknul.

"Ahoj!" Ozvalo se za zády. "To koukáš co? Mám nový Ferrari."

"Jé ahoj. Dej mi cigáro."

Dal mi cigáro. Zapoměl jsem. Tohle je náš rituál. Vždyť jsem si ho nekupoval, tak jedno můžu. Na dovolenou pojedu. Zbylo mi zapálit si, anebo zahodit. To strejda už kouřil.

"Zapálím ti?"

Dávám cigáro do pusy. Automaticky. Tohle není zvyk. Tohle je hrozný zlozvyk!

"Strejdo. Já už vlastně nekouřím."

"To vidím. Od čeho máš tak žluté prsty?"

"Loupal jsem ořechy." Říkám.

"To se divím. Ty?"

"Ano já." A potáhl jsem si. Červené Ferrari. Strejda si umí vybrat.

"Strejdo? Na to chceš balit baby?"

"Ne. Chci je naštvat! Chceš se svézt?"

"Můžu řídit?"

"Můžeš."

Vyjeli jsme teda ne vyjeli vylítli. "Teda to je silný vůz!" Obdivuju Ferrari. Za chvíli jsme jeli stotřicet.

"Přidej!"

"Můžu?"

"Můžeš."

Lidi jako je strejda maximální rychlosti neřeší. Buďto to vyjde, anebo?

"Tady spomal." To už jsme se blížili k Praze. "V Praze je hodně policajtů! Nechci platit pokutu."

Takový auto se hned tak nevidí. Z Brna do Prahy za hodinu. To je mazec! Až vám tohle budu povídat. Nevěříte mi?

Dělám si to sám

8. června 2014 v 4:54 | Mini
Já vím. Já za to nemůžu!

Ještě něco

7. června 2014 v 18:47 | Mini
Je tam tma!

Je tam ticho

7. června 2014 v 18:28 | Mini
A na co jste čekali?

Jednou

7. června 2014 v 17:46 | Mini
Až tady nebudu

Řekněme si to otevřeně

7. června 2014 v 16:25 | Mini
Taky melu z posledního

Ženou mě dál

7. června 2014 v 15:24 | Mini
Ale já žádnou nemám

Pozor zlý pes

7. června 2014 v 6:37 | Mini

Sousedův drahý pes

Tuším Maruška nebo Baruška na něho volají. Tak o tom to bude. Ztratil se. Už týden jsem ho neslyšel štěkat. "Haló?" Ozval se jiný. "Nejde to."

Musím hlídat, aby nehořelo. Na tohle jsem si zvykl. Červená a zelená zatím nic neřeší. Jedna. Taky náhoda, ale kde je ten pes? Určitě máte fotku.

Tak nevím. Mám začít, nebo zkončit? Vypadá to na remizu. Napjatě poslouchám, jestli se ozve. Tady je! Tys nám ale dala! Kde si byla ty tulačko? Pes to ale neřekne.

"Viděli jsme ji v Jevišovce." Říkají děti. Teda jak daleko se tam dostala? To mi nejde do hlavy. Asi stejný pes, protože Maruška se neztratí!

Přišla sousedka. Žeprý Maruška je v Jevišovce a že prý chce pro ní zajet. Až odpoledne. Právě jsem se vrátil z flámu. Musím se vyspat. To je dobrý! Řekne Zdenovi ať klidně spím.

Právě otevřeli obchod.

"Tak jedeme." Jenže. Kde ji tam chce hledat? Zdena ví. Už týden není doma. Dejnova manželka má. Maruška je doma.

Sousedův drahý pes se najde snadno.

Horší je dostat ho domů!

"Není tohle váš pes?"

"Ne. Nebo? Počkat! Ano." Ano tohle je můj pes.

Baruška je už doma a budí mě ze spánku vytím. Tohle jsem potřeboval ze všeho nejvíc!

Kde ji proboha našli? Musím se zeptat Zdeňka. Jenže on není doma. Tak mi to je jedno.

Co bylo horší? Ticho, když tady nebyla, anebo teď když stále štěká?