Květen 2014

Do stanu do postele

29. května 2014 v 9:09 | Mini
Krásnou dovolenou jsem prožil v kempu s mezinárodní účastí. Byli jsme se taky podívat v jeskyních, protože pořád pršelo. Čáru přes rozpočet mi udělala až vyjížďka na lodi. To jsem vlastně nechtěl. Jak se teď dostanu domů? Měním poslední euro a uvažuju.
"Můžu jet stopem!" Tady není zvykem jezdit stopem. Dlouho mi nikdo nezastavil až jel kolem známý. Už jsem to vzdal. Tři hodiny stopuji a nemůžu nic zastavit.
Víte že ohýbačka plechů řízená systémem?
Já si to neumím představit, takže jsem nic neříkal. Shánějí mechaniky. Je to ale v Rakousku.
Nakonec jsem se sbalil zrovna pršelo a vydal domů dělat fotky. Na dalším nádraží čekali už na vlak. Hráli, zpívali. Měli dobrou náladu, kterou jim nezkazil ani déšť. Ptám se pane průvodčí, kdy přijíždí můj vlak? V devět pět, pak čtrnáct tři a k ránu náklaďák. Poslouchal jsem jak hrají První mi ujel. Nevadí. Pojedu tím dalším. Naštěstí jsem měl koupenou jízdenku i zpátky. To mě ten pán, kterého jsem stopl nechal tady. Volali mu, že se musí vrátit. Že já nejsem on. Těch pár mil co mě vezl mě nepřesvědčilo, abych řekl kdo jsem.
Vám to můžu prozradit. Jsem mechanik a hledám práci. Občas něco napíšu a když je mi nejhůř zalezu do vany. Jenže tenkrát to snad mělo být! Nová příležitost. Už nemusím lozit do vany. Ptáte se od kud tohle znám? Říkal mi to tata. "Neboj se nic nezkazíš!"
Má pravdu. Nezkazím. A když mi bude nejhůř? Zalezu do vany.

Počítač na cestách

17. května 2014 v 11:00 | Mini

Bůh


Malý bůh se zatím někam ztratil. Čekala na něho už dlouho. "Kde je ten robot?" Zkusím mu zavolat. "Účastník, je buď vyplý, nebo není v dosahu. He sender.." dál už neposlouchala, protože za rohem se objevil on. "Promiň. Mám vybytý mobil."

"Tak deme?"

"Jo." Jožin ještě váhal, ale to se jaxi nehodilo. I tak měli čtvrt hodiny zpoždění. Rychle do Metra a ke koňovi. Tam už čekali ostatní. "Ahoj jj." Tak nám říkali

"Ahojte všichni." Iona je tak úžasná!

"Máš pěkný šaty!"

"Dík."

Mohlo se jet. Dneska jsme šli na Shakiru. Ten koncert si prostě nenechám ujít!

"Ukaž? Co to tam máš?"

"Tohle tetování jsem si sám navrhl."

"Jé! A co to znamená?"

Když je slívo v posteli protože nic nedělí!
Nechal jsem toulavou kameru ještě chvíli hrát, ale za chvíli jsem to už nevydržel. "Lidi uděláme si fotku. Na památku!"
Tak jo a že pod koněm se prý nesmí nikdo fotit. Tak kam půjdeme?
"Blázníš? Tady to je nej."
"Nechápu kde by to jako mělo být zakázaný. Nikde nevidím žádnou ceduli. Jasně uděláme si fotku na památku."
Zastavil jsem pána o prosbu aby nás vyfotil.
Děkujeme!
Not at all.
Takže to byl ňákej angličan. Ještě že nám rozumněl.
Dělali si srandu a já přemýšlel proč by to mělo být zakázaný. Nevidím žádné důvody.
"To bude naše tajemství."

Druhý krok. Vytváření stránek

17. května 2014 v 6:07 | Mini
To už je specialita. Třešnička na dortu. Co na nich má být? Marie se zarazila. Anna taky neví.
"Budeme přemýšlet." Babičky se domluvili, že by to mohlo být o háčkování se spoustou obrázků. Nechal jsem je být. Jak asi udělají stránky? Dobře věděli, že to není jednoduché. Musí zaujmout, musí být pěkný a musí zůstat naše. Takové, jaké jsou.
Přišli za mnou a že chtějí ty stránky vystavit. Donesli knihu. Strašně starou.
"Ta je z mého dětství. Podle téhle knížky jsem háčkovala."
Já teda háčkování nerozumím. Tak jsem se dal do práce. Nebylo nic jednoduššího. Brzy jsem měl knížku ofocenou. Vrátil ji a fotky dal do počítače.
"Ty seš rychlý!"
"Můžete se podívat. PLANEO ELEKTRO se to jmenuje."

Umí si najít recept

17. května 2014 v 5:46 | Mini
Jak je to jednoduché! V Googlu zadáte hledanou větu a zmáčknete Hledej.

Kdo chce internet?

17. května 2014 v 5:45 | Mini
Vždyť nám v tomhle případě pomáhá! Nebo se snad mýlím? I devadesátileté babičky umí udělat štrůdl Ládi Hrušky!

Taková je pravděpodobnost

17. května 2014 v 5:43 | Mini
Mluvím o možnostech.

Jedna z deseti?

17. května 2014 v 5:42 | Mini
To se přece nepodaří. Jedna ze sta snad. Jedna z tisíce určitě!

Brzy

16. května 2014 v 19:26 | Mini
Brzo jsem si našel svoji největší lásku, která vydrží všechno. Částečně za to může Renata. Tam jsem napsal Lexu. Zkouším jí volat, ale nezvedá telefony. To je konec Renato! Ten rukopis mi pošli.
Ano. Je to psaním a co potřebuju? Ještě jsem o tom nepřemýšlel. Tužku a papír. Těch dvacetčtyři knížek a jeden památník snad napíšu. Bude to o nikdy neexistujících firmách. Firma to je především jméno a jménem firmy promlouvám k davu. Je to skutečný? Nebo zase něco neexistuje?
Představa dobrá. Zaměřit se na reklamy a co dávají v televizi. Tam je každý! Já taky. Točím, fotím vždycky všechno. Náročný! Čekají mě hudební zkoušky, tak se nedivte, že poslouchám rádio od rána do večera. Nekonečný.
A jak se tohle má jmenovat?

Lego

16. května 2014 v 18:05 | Mini
Proč ne? Postavit z lega skutečný domek.

Zdena

16. května 2014 v 17:30 | Mini
Nezkoušejte nic o čem nejste přesvědčení, že budete potřebovat?
Samozřejmě. Takhle to funguje nejlíp!
Vyzkoušel jsem vodu po holení. Za chvíli jsem měl vyrážku. Asi to nebylo nic dobrýho pro mě. Vyrážka svědí a já vím, že tohle rozhodně tak nenechám! Jaké máte zkušenosti vy?

Kočkám proč asi?

15. května 2014 v 7:52 | Mini
Tady máš kočičko dobré podmáslí.

A teď mě poslouchejte

15. května 2014 v 7:48 | Mini
Vlevo bok, vlevo bok, vlevo bok!
A nešlo by udělat vpravo bok? Zeptal se Eda.
Edo! Za pět. Máte poslouchat ne skákat do řeči! Motají se jako motovidla jedni doleva druzí doprava.. Dobrý. Pochodem vchod. Eda se asi spletl. Stál obráceně a jako poslední vykročil na druhou stranu. S tím klukem jsou jenom problémy. Edo čelem vzad a dohnat ostatní! On je snad hluchej! Zastavit stát! Eda se taky zastavil. Edo dohnat ostatní! Proč stojíš?
Řekli jste zastavit stát! Už jsem zuřil. Tohle není práce pro mě.
Skupino Čelem vzad. Musím je udržet pohromadě, protože ten je hluchej jako poleno. Zase se motali. Ach jó! Kdy už tohle zkončí!

Nejlepší pečeně

5. května 2014 v 9:42 | Mini

Kačena na plechu


Kačenkám se nechtělo. Tak já jsem je zavřel na další pokus. To už určitě půjdou, protože budou mít hlad a bude jim zima. Pochodem za lepší život. Zatím si připravím recept z kuchařky.

To se ale ještě nanosím kopřiv!

Archivace

5. května 2014 v 7:18 | Mini
Nejlepší bude koupit externí disc, nebo rovnou nový počítač a ten starý schovat! Hi.

Rychlej to nejde

5. května 2014 v 6:34 | Mini
To je vlastně v pořádku. Přichází pan Bahnovský.
"Pan Bahnovský. Kdo to je?"

Nástroje máte tak hrejte

5. května 2014 v 5:08 | Mini
Já budu hlídat dveře. Jestli jsou zavřené!

Láska praskla

4. května 2014 v 6:55 | Mini
Beru všech deset.

Láska praská Eva

4. května 2014 v 6:31 | Mini

Zrozená z žebra teď tady žebrá

Ona může muže

Tak ať se zvedne a táhne!

Jenomže to jsem neměl říkat už nemám na co koukat.

Odešla do baru a já pro tu parádu neznamenal nic víc než otravu.

Pootom prišli taký velký chlapi. Pítali sa či ma niečo trápi.

Zahrajeme si karty, pojedeme na kole nebo půjdeme na koupaliště zkouším. To už do mě buší!

Proč jsem radši neseděl doma? Nechejte ho co má?

"Paní vy jste kráska! No to bude láska!"

Pokračujte.

"Jak se jmenuješ?"

Eva.

"Neva?"

Neva.

S podlitinou na levém oku a přeraženým žebrem, výsledek včerejší zábavy se mi nepíše dobře. Eva stojí ve dveřích, jako že můžu dál?

"Jasně neva."

Eva se omlouvá za včerejší nedorozumnění. Teď už spolu máme dva kluky, kteří půjdou už do školy.

"Táto pamatuješ si ještě na tu bitku?"

"Už ne." Rány se zahojily, zlomeniny srostly. Mám pěknou ženu. Je milá, že mi to připomněla. Tohle se může stát každýmu!

Láska praská

4. května 2014 v 6:19 | Mini

Zrozená z žebra teď tady žebrá

Ona může muže

Tak ať se zvedne a táhne!

Jenomže to jsem neměl říkat už nemám na co koukat.

Odešla do baru a já pro tu parádu neznamenal nic víc než otravu.

Pootom prišli taký velký chlapi. Pítali sa či ma niečo trápi.

Zahrajeme si karty, pojedeme na kole nebo půjdeme na koupaliště zkouším. To už do mě buší!

Proč jsem radši neseděl doma? Nechejte ho co má?

"Paní vy jste kráska! No to bude láska!"

Pokračujte.
"Jak se jmenuješ?"
Eva.
"Neva?"
Neva.

Už víte kdo to je? Internetový pisálek?

3. května 2014 v 14:26 | Mini
Chvilku váháte a už to je někdo úplně jiný! Ani nedýchala když jsem tohle říkal. Tak jsem si ji prohlídnul zblíska. To by mohla být ona! "Slečno? Líbíte se mi."
"Ano? Mistře?"
To asi neví, ale řekla to.
"Vám dám hlas."
"Děkuji mistře."
To jsem se probudil, ale pořád jsme seděli v té kavárně naproti sobě, ale ne u jednoho stolu. Osmělím se a jdu blíž.
"Na někoho čekáte?"
"Na vás!"
Tak jsem šel spát.