Říjen 2013

Můj první příběh

30. října 2013 v 18:08 | Mini
Dneska asi už nic nebude, protože se mi nechce. Měl bych opravdu skončit. To se ale holkám nelíbilo a proto dělám co jsem se naučil. Vlastně to není nic složitýho. Opravdu? Opravdu si to myslíte? No to bych nebyl já, kdyby se něco nestalo. Vlastně jsem si myslel, že ten chlápek bude z televize.
A pozná se to snadno, když se zeptáte. Že je to skutečně on mi neřekl nikdo, ale myslím si že jiní by na jeho místě řekli "Nemám čas." A kdo by taky měl že?
Udělat jenom to nejdůležitější a pospíchat domů k televizi. Dávají tam super film! Těšte se!
OUI, ŠÉFE
Hned na začátku jsem určil co se bude dít.
"Šéfe, chcete ty dveře podržet?"
"Budeš tak hodný?" Na to on.
Celkem obyčejné věty a jak určující to bylo. Zatím nemám jasno, jestli se nejednalo o zloděje, protože i zloděj může mít klíče!
Mohl je někomu ukrást a tenhle dům už dlouho nikdo neobývá. To vím. Večer se tam nesvítí a přes den jsou zadělané záclony. Schránka na dopisy, kterou domovník jednou za tři týdny vybírá.
"Pojď dál."
Neváhal jsem a vešel. Rožnul na chodbě. Teprve teď jsem si všiml, že můžeme být stejně staří. "Ty tady bydlíš?"
"Občas. Když jsem v Čechách služebně."
Už se nebudu na nic ptát. Moje zvědavost mi ale nedala.
"Od káď si?"
"Z Ameriky a tady dělám pro televizi takový výzkum."
Vlastně hrozilo nebezpečí a já jsem tomu naivně věřil.
"Nebudu vás zdržovat."
"Vůbec mě nezdržujete." Byl rád, že si má s kým popovídat.
"Jak se dělá internet?"
"Doma."
"Kde je váš domov?"
"Naproti." Víc jsem zkrátka říkat nechtěl. Už tak mi to vadí! On se však ptal dál.
Spoustu času mi to trvalo a teď to ze sebe sypu jako na zavolanou. To nebude dobrý. Ten chlápek se mi vůbec nelíbil. Co tady dělá? Vlastně celý dům je tak zvláštní!
"Nezlobte se, ale musím jít!"
"Ne. To mi nevadí! Stav se někdy."
"Naschledanou."
"Ahoj."

Moje první věta

30. října 2013 v 17:38 | Mini

Nechci

Nemá to tak třeba být? To záleží kdo vám to řekne. Neměla by to říkat pořád?

Takhle se dozvím nejvíc. Samozřejmě že to zajímá jenom mě! Právě jsem se dozvěděl, že visí. Jak co! Tady je to normální, že něco visí. Někdo visí? To je daleko horší. Snad ne. Tady pracuje mafie! Je dost hlučná.

Nechci se o tom rozšiřovat. Takže taky nechci. Ba. No a co. Jedná se přeci jenom o slovo. Má několik významů a na začátku věty znamená něco úplně jiného!

Ba ba. Za chvíli budeme končit. Tak to je na místě říkat nechci. Nic jiného už vás nečeká. Nová doba. Nejsem sice nejrychlejší, ale ale.

Takže nechci ale. No to by šlo. Přidáme třeba třeba. Nechci ale třeba a to už bude celá věta.

Příště budeme pokračovat.

Disciplína

30. října 2013 v 12:39 | Mini
A co si pod ní představujete. Na jedné straně jasná věc. Na straně druhé strašák. Bojím se myslet co to může udělat. Samozřejmě poslouchám rádio a radím vám. Co nemáte rádi? Smradi!

Šikovný kominíček

30. října 2013 v 11:08 | Mini
Tak a je to. Nejdřív mi měl vyčistit komín, potom rozbil dveře no a teď jsem s ním pět let vdaná.
Začalo to celkem nevině. "Ty dveře stejně nejdou opravit." Říkám. Zatím opravdu nejsou opravené, ale jinak komínům rozumí dobře! To je fakt. Holky si šáhnou na knoflík a úplně se roztečou. Doma ale řešíme ty dveře. Pořád od toho utíká. Vždycky si najde ňákou výmluvu. Znáte to. Tohle musím udělat tohle a čas plyne.
Právě se vrátil a už zase někam jede. A dveře ne a ne zasklít.
"Proč si teda jel pro to sklo?" Říkala, že nejdou opravit. To si teda měla zavolat sklenáře! Ne. Nebojte se. On to opraví! Jen co bude mít čas.

Nekonečný?

29. října 2013 v 19:01 | Mini
Jak pro koho. Pro mě třeba ne a ráno od nuly.

Přiveďte mýho

29. října 2013 v 8:23 | Mini
Živýho nebo mrtvýho

Konzumní společnost

28. října 2013 v 17:59 | Mini
Výsledkem všeho komerčního snažení je konzumní společnost a do té by nás měla dovést politika chcete-li demokracie. Pro nás dříve narozený snadno čitelný program. Jenže je potřeba si vybrat stranu. Volby dopadly podle mého očekávání. Bude těžké sestavit koalici a vládu.
Konzumní společnost
Jako že dnešní pohled ekonoma na dnešní den. Jinak snad ani nejde. Překonal očekávání! Nebojte se krize! Koho tlačí čas. To jsou jenom některá témata na které je snadná odpověď, kterou znám.

Extremismus a jak ven

28. října 2013 v 17:30 | Mini
Chce to změnu v přístupu. Místo ne říkat ano a obráceně. Taky vám všichni nadávají? Kde se vzala chyba? Problémy se kupí. Zkuste ten poslední vyřešit. Jenže extremismus to je něco nepředstavitelného. Nemůžu to vyřešit jinak než o tom říct rodičům. Dávejte pozor! Do extremismu se lehce zajde. Takového člověka je potřeba paralizovat. "V pořádku!" Vyberu jeden extrém. Žádá si to strana a vláda. Na cestě k přímé demokracii je spousta odboček. Zkusím je pojmenovat.
Hmatatelná. Jdu vyzkoušet kam to vede. Budu pokračovat. Hmatatelná je první. Nemá nic společného s volbami. Zavedla mě do konzumní společnosti. Asi se jedná o zkratku. Takže přímá není nejkratší!
Další neřeším.

Musíme veslovat

28. října 2013 v 13:06 | Mini
Co na tom, že to je na otevřeném moři a pořád za sluncem. Snad tam někde bude pláž!

Operace Android

28. října 2013 v 12:16 | Mini
Úspěch jsem měl s PSIONEM a EPOCEM, tak to si pořídím ANDROID.

Díra

28. října 2013 v 11:38 | Mini
Jedna dole a jedna nahoře. To aby bylo teplo i v koupelce. Jak se ale znám, spíš z tama potáhne zima.

Nový doktor příručka

28. října 2013 v 7:31 | Mini

Doktoři pečují o své ovečky. Většinou je starší doktor. To se ale mění s přibývajícím věkem. Odcházejí do důchodu a na jejich místa se dostává nový. Všechno jde tak pomalu, že je čas si všechno rozmyslet. Pak příjde ten den. Budu se líbit? První dojem udělá pacient na doktora tak, že příjde včas na vyšetření. Všechno ostatní je v moci doktora. Můžete se rozhodnout sami. Tím dáte najevo kdo jste. Neměla by do toho zasahovat třeba dopravní zácpa, nebo zpoždění vlaků! Doktora má každý nablízku. Pět minut chůze. I během chůze poznáte jaký je a když se vám tam nechce tak to je nejlepší. Když máte strach, tak nejste v pořádku a cesta vám může trvat i čtvrt hodiny.

Další obrázek. Jsou v čekárně lidi? Znáte někoho? Nemusí se jednat zrovna o dnešek, vždyť dnes začal ordinovat nový doktor a ten vás nezná. Sice tvrdí, že ano, ale všechno si musel přečíst. Chvíli mu to trvalo.

Jaký je nový doktor? Je fajn.

Nemoc věčných odletů

28. října 2013 v 7:11 | Mini
Hovoříme o nemoci, ale klidně bychom mohli hovořit o způsobu života po čtyřicítce.

Pohádka D+Š+B

27. října 2013 v 21:55 | Mini

Dlouhý, Široký a Bystrozraký zatím seděli na břehu jezera, když si všimli, jak princeznu unáší zlý vír. Doběhnul i princ, jenže jak se dostane na druhou stranu? Široký vypil jezero, Dlouhý si je nasadil na ramena a Bystrozraký ukázal směr.

Tři kroky a byli za jezerem. Sebrali zlatý kámen. Tři kroky a byli za lesem. Tam princ seskočil a že dál musí sám. Musí vysvobodit princeznu. Zatím hlídejte kámen. Samozřejmě že zlý vír se pokusil jim kámen sebrát. Toho ale využil princ a osvobodil princeznu.

Ti tři Dlouhý, Široký a bystrozraký poznali zlého čaroděje. Rychle se rozhlédni, jestli tady není ještě jeden kamen. Když přišel blíž, že jim kamen sebere vymysleli si lest.

"My ti ten kamen doneseme, když nám ukážeš, kde bydlíš."

Kde byla uvězněná princezna? Věděli. "Potřebujeme zjískat čas." Zatím co princ už neměl ani minutu. Čaroděj se objeví každou chvíli. Musíme si pospíšit. Tak se stalo, že princ byl u jezera a nikoho tam neviděl. Dlouhý Široký a Bystrozraký odnesli zlatý kámen na hrad, princezna byla volná a byla svatba. To by šlo. Vždyť kamení se kolem všude válí! Přišel i Dlouhý Široký a Bystrozraký.

"Tatínku, tak tohle jsou ti tři, kteří mě vysvobodili." Za odměnu si můžete vzít, co unesete.

Teď už je po všem a oni sedí zase na břehu jezera a čekají na malého prince. Zlý vír už nelítá, protože ho tíží zlatý kámen. Jednalo se totiš o čaroděje sebrali mu jeho moc. Princezna má ráda prince tak, že budou mít rodinu a pohádka může začít od začátku.

Narodila se jim dcerka. V den svých patnáctých narozenin zašla do zahrady až dozadu a pustila Čaroděje. Ten na svém odchodu proklel celý království. "V den tvých dvacátých narozenin si pro tebe přiletím!" V královsví dříve veselém bylo smutno. Každý počítal, že čaroděj příjde a čím blíž byl ten den, tím víc měl král starostí.

"Tohleto neskončí dobře." Co se dá dělat? Dal hlídat celý hrad u každého okna stála stráž. U každých dveří kontrolovali hosty jestli se nejedná o čaroděje. Ti tři na břehu jezera už věděli. Slyšeli letět vír tak mocný, že ho nikdo nezastaví. Jejich práce zase začne. A opravdu. Princezna se sice zeptala jestli může jít na zahradu, ale neřekla na kterou. Král si nebyl jistý, ale řekl ano. To princezny dělají. Chcou být samy. Jak dojemné až k pláči. Samozřejmě, že si ji čaroděj odnese a vy se můžete vrátit na začátek.

Závětří

27. října 2013 v 10:45 | Mini

Závětří

Donedávna jsem nevěděl co to je. Mělo by se počítat znovu a znovu než vyjde výsledek a výsledek je nula. Jenom těch pár slov je jaksi navíc! Nula nebo nekonečno. Není to jedno? Stejně jako nekonečno je i nula zvláštní. Sama o sobě nic neznamená. Další významné číslo je jedna, dvě a to je celý! Dostali jsme se tam vlastně náhodou a náhodou začíná skvělý seriál v televizi. Už odčítám. Přičíst nemám co. Vlastně ještě můžu odečíst jako. Dělejte to taky tak. Když už nic nemám fandím změnám. Ne. Z toho určitě nebude Román! Jedná se o úvahu a nekonečno je určitě něco jinýho jak nula. Proto jsou hranice tak důležitý! Další číslo je deset. Devět málo a jedenáct moc.

Uživil bych se jistě jako mechanik, ale já tomuhle věřím! Už vám to připadá známé?

Neuvěříte co se mi stalo.

26. října 2013 v 13:20 | Mini
Potkal jsem Jožku Mokrýho! To je normální. Potkávám ho každej den, ale on šel dneska volit!

Čaroděj

26. října 2013 v 13:05 | Mini
On na tebe zavolal Helou! Co blázníš? Proč něco neděláš? Znám to, takže nemůžu přidat. Snad kdyby Petra dala. O kameni se teď nemluví. Proč asi? Tohle není žádná dovolená. Tohle je nuda.
Dostali jste příručku vinaře?
Nedostali.
Naschledanou. Vyšel jsem z knihkupectví a zamířil do drogérie. Ještě sháním kondomy. Ty snad budou. V papírnictví jsem poznal jednu pěknou prodavačku. Chodím tam teď každej den.
Každej den se ptám na paragon. Už je z toho chudák holka nešťastná. Pokaždé chci razítko, ale ona ho nemá. Vždycky mi to podepíše a to mi stačí. Stejně ty paragony vyhazuju.
Dobře. Dnes nic už neřeknu, ale ona měla dobrou náladu.
Mám razítko! Tady to je 123,- korun.

My tě oloupáme

26. října 2013 v 11:49 | Mini
Jaký byli volby? Okamura už nemá šanci! Zeman nepozval ani expremiéry na hrad. V tradici se pokračuje nejlíp.

DISCO

26. října 2013 v 11:08 | Mini
Dem zadem.

ŽIV A ZDRAV

26. října 2013 v 10:29 | Mini

Ž I V O T O P I S

Petr Minařík





Narodil se v chudé rodině vynálezce a dělnice. Jeho zájmy se točili kolem fotografie a proto si koupil první aparát a fotil. Brzy však přišla revoluce a zasáhla i do fotografování. Ano. Byla to digitalizace. Přístroje zprva drahé se po čase zlevnili, ale on začal psát povídky. Jeho prvotina Lexa, mechanik NC byla tak trochu nadsázka, ale vydržel a k fotografii se už nevrátil.

Studoval strojírenství. Ví že nemá šanci napsat něco velkého a román na jednu stránku nadchne. Brzy vznikly i příběhy pro děti. Osobitá tvorba tohohle velikána nebyla nikdy doceněna.

Jedná se vlastně o jednotlivé příběhy tak jak ho to bavilo psát. Nemají nic společného až na lidi postavy ze života. Někdy se jedná o jedinou postavu, kterou byl on sám. Používá první i druhou osobu, slovo vypravěče dokonce i kritika. Trpí zdvojením osobnosti. Rozhoduje se pro podnikání a vymýšlí první hru.

HRA BEZ HRANIC. Tohle je vlastně součást hry. Co nestihnete na Zemi už asi nikdy nestihnete!